Erity, jejíž pseudonym pochází z Japonska, je mladá žena, která s láskou usedá ke keramické hlíně, aby z ní vytvořila překrásně hrnečky, nebo rovnou celé sady. Všechny její výrobky jsou jedinečné a co design, to skutečný poklad. Málokoho by ale napadlo, jak dlouhou dobu může zabrat výroba jednoho setu. Jaký nejneobvyklejší kousek Erity vyrobila? Proč se pustila také do výroby sójových svíček? A může se keramice věnovat úplně každý?
Erity je tak trochu Banksy ve světě keramiky. Nikdo ji nikdy neviděl, ale přesto tvoří a tvoří s láskou! Jak byste sama sebe definovala vy?
Tohle je skvělá otázka hned na začátek a opravdu mě pobavila. (smích) Je pravda, že jsem, co se týče sebeprezentace na sítích, trochu pozadu, ale není to úplně záměrné a brzy se do toho vrhnu s trochu větší vervou. Už teď na mém profilu informace o mně najdete, jen jsou tak trochu poschovávané v mé tvorbě.
Jinak je to vystižené přesně – tvořím keramiku s láskou. V mojí malé dílně vznikají barevné hrníčky, některé roztomilé, jiné vtipné a všechny, které se díky svým organickým tvarům pěkně drží v dlaních. Práce s hlínou mě opravdu těší, obzvlášť když si pak čtu zpětnou vazbu od zákazníků, která mě často úplně dojme.
Kde se vlastně vzala přezdívka Erity?
Vždy jsem měla ráda země Dálného východu, a když jsem vymýšlela název, tak mě hned napadla japonština. Přijde mi, že je to krásný jazyk a japonské názvy zní cool. Prošla jsem si japonská jména a Erity se mi zalíbila hned na první dobrou. Je to dívčí jméno, které má význam „jedinečná“ nebo „výjimečná“. A o to se také se svojí značkou snažím.
Jak jste se poprvé dostala ke keramice? Vzpomínáte na svůj první výrobek?
To si samozřejmě vzpomínám. První pec, kterou jsem vypálila, dopadla příšerně. Použila jsem špatnou glazuru – průhlednou, která vyšla jako flekatá, a všechny výrobky byly na vyhození. Byla jsem z toho hrozně zklamaná, ale naštěstí jsem tam měla jednu jedinou mističku, kterou jsem naglazovala jinou barvou a která se povedla. Ta se mi líbila moc. Byla světlounce zelená a na dně měla namalovanou monsteru. Pak jsem ji darovala.
Keramika pro mě byla klasické covidové hobby a jsem ráda, že jsem si na ni ve svém životě našla místo. Nejprve to bylo jen malé místečko, ale velmi rychle začala zabírat čím dál více času a už si to bez ní nedovedu představit.
Vaše hrníčky jsou opravdu jedinečné a co produkt, to originál. Přesto ale, máte vy sama mezi svými výrobky favorita?
Mám ráda puntíky a srdíčka, protože roztomilosti není nikdy dost. Z barev mám ráda výraznou modrou, pastelové duhové hrníčky, a především vesmírné hrnky. Moji speciální oblíbenci jsou hrníčky pro milovníky kávy s nápisem a příslušným obrázkem na dně a hrníčky s nápisem „zas ráno“. Takhle jsme se loučívali v práci, tak je to takový střípek z mého života.
Jak byste definovala svůj styl? Nebo prostě tvoříte podle intuice?
Přiznám se, že většinou je to opravdu podle intuice – ráda zkouším nové vzory a barvy a zatím se moc nedržím jednoho konceptu. Uvidíme, jestli se budu v budoucnu držet jednoho stylu, ale zatím se mi líbí, že je moje práce barevná a různorodá.
Pokud by si někdo chtěl vytvořit podobný hrneček doma, je to vůbec možné? Nebo je k vypálení potřeba třeba speciální pec?
Na vypalování je potřeba speciální pec na keramiku, kde se teplota výpalu nádobí pohybuje okolo 1200 °C i více a jedná se o větší investici. Zároveň je třeba pro pec mít i umístění, takže to na začátku dokáže celkem potrápit, obzvlášť pokud člověk bydlí v bytě.
Na svém webu máte i možnost, kdy vás klient může požádat o hrneček na míru. Jaké jste měla nejneobvyklejší přání?
Výrobky na míru dělám na jednu stranu ohromně ráda a na druhou stranu je to celkem stresující. Celý proces je opravdu dlouhý, a zároveň se může kdykoliv cokoliv pokazit. Keramika je občas taková alchymie, a pokud se mi stane, že například při balení urazím ouško, tak začínat vše od začátku může znamenat i pár týdnů navíc.
Ale miluji všechny ty báječné nápady, se kterými se na mě zákazníci obracejí, ať už se jedná o hezký osobní vzor, nebo vtipné, občas i trochu nekorektní nápisy, u kterých se královsky bavím, protože je na nich poznat, že se jedná o společné privátní vtípky. Každý z nich je originální a neobvyklý.
Kromě hrnečků ještě vytváříte i sójové svíčky. Proč zrovna sójové svíčky?
Kdo by nemiloval svíčky! Bylo báječné se ponořit do světa vůní a vymýšlet tak krásný produkt. Při výrobě používám výhradně přírodní sójový vosk, který je pro mnohem zdravější než klasické parafínové svíčky. Ty při hoření produkují saze a některé jiné toxické látky. Navíc sójové svíčky jako bonus vydrží hořet zhruba o polovinu delší dobu.
Musím ale uznat, že vývoj byl mnohem mnohem náročnější, než jsem čekala. Míchání vůní, testování a výroba první opravdu kvalitní várky mi zabrala spoustu času. V hlavě mám ještě několik nápadů, na kterých teď pracuji, takže, co se týče svíček, je ještě na co se těšit. Oficiálně jsem je vlastně zatím na sítích ani řádně nepředstavila, takže to mě ještě čeká.
Mohou vás fanoušci požádat i o svíčku na přání?
S největší radostí.
Nezvažovala jste někdy to, že byste pro své fanoušky uspořádala workshop?
Nad workshopem přemýšlím stále častěji a moc se těším, až konečně nadejde ten správný čas. Buď by se jednalo o podzimní workshop s alespoň dvěma, třemi lekcemi, aby si kurzisté mohli vyzkoušet celý proces. Nebo, a to by se mi líbilo ohromně, celý společný víkend, kde bychom si společně něco vyrobili, a zároveň si užili i jiné aktivity.
Co byste poradila začátečníkům, kteří to s keramikou teprve zkoušejí? Musí být člověk zručný, nebo si zvládne hrneček vytvořit i naprostý nešika?
Je to podobné jako asi u všeho – je třeba se trochu obrnit trpělivostí na začátku, vydržet a vypracovat si to. Záleží i na estetickém cítění a smyslu pro dokonalost. Jednoduché to není, ale zároveň asi ani nic náročného.
Jak dlouho trvá výroba takového hrnečku nebo rovnou celého setu?
Možná se to nezdá, ale výroba keramiky je opravdu dlouhý proces. Málokdo ví, že hrnečky se v peci ohřejí hned dvakrát a při dekorování zlatem, stříbrem nebo obtisky dokonce třikrát. Dlouho trvá, než výrobek dokonale vyschne, pak se poprvé vypálí, naglazuje, potom zase chvilku na doschnutí a druhý výpal, tentokrát na ještě vyšší teplotu… V běžném procesu trvá výroba zhruba 3 až 4 týdny, aby se vypalovala plná pec. A když se pak ke konci procesu něco rozbije, musí se začít znovu úplně od začátku, a to celkem zabolí.
Na vašich produktech se také objevují motivy Harryho Pottera. Nezvažovala jste někdy i tvorbu produktů v duchu jiných fantasy?
Jsem velká čtenářka a obecně mám moc ráda symboly z knih a příběhů, ale zatím nic dalšího neplánuji. Je to ale super tip a ještě popřemýšlím.
Je nějaký produkt, k jehož výrobě byste určitě nikdy nesvolila?
Nechtěla bych vyrábět nic s urážlivými nenávistnými nápisy nebo významem. I když jsem fanoušek drobných sprosťárniček, mám ráda, když se lidé k sobě chovají s respektem.
Jak vidíte Erity v budoucnu? Plánujete třeba nějaký pop-up shop, nebo dokonce výstavu svých produktů?
Léto budu mít volnější, takže nic moc neplánuji, ale na podzim bych opravdu ráda nějakou akci uspořádala nebo se nějaké účastnila. Ideální by byl nějaký pop-up s lokálními tvůrci.
Je pro vás tvorba koníček, terapie, nebo poselství?
V tuto chvíli hlavně koníček a terapie. Ale pracuji na tom, aby v budoucnu byla i poselstvím.
$content$