Karla Michalíková je rodačkou z Nového Jičína, která se rozhodla zhmotnit svou lásku k lidovým tradicím a začala ozvláštňovat kousky oblečení folklorními výšivkami. Svou tvorbu sdílí na sociálních sítích, kde vystupuje pod názvem “Folky od moravské holky”. Jelikož se její síť zákazníků za poměrně krátkou dobu rozrostla, rozhodla se Karla vybudovat vlastní domácí dílnu ve Starém Jičíně a začít s výšivkami podnikat. Kromě toho stíhá Karla ještě moderovat v rádiu, zpívat na svatbách a starat se o tři dcery. Jak se ke všem činnostem dostala? Jak se stát úspěšnou podnikatelkou? A na jaký moment nikdy nezapomene?
Kromě vyšívání moderuješ v Hitrádiu Orion, na svém webu však popisuješ, že jsi chtěla vždy raději podnikat. Co tě tedy vedlo k práci v rádiu?
V rádiu pracuju taky na IČO, takže víceméně se to dá rovněž považovat za druh podnikání. (smích) K práci v rádiu jsem se dostala díky velkému štěstí. Přihlásila jsem se z legrace a popudu manžela na konkurz a k mému překvapení jsem ho před dvěma lety vyhrála.
Kde ses naučila moderovat?
Všechno jsem se učila takzvaně za běhu. S moderováním jsem sice měla zkušenosti z dřívějška, jednalo se ale o moderování akcí, plesů a podobně. Rádiová moderace pro měl byla úplná novinka. Největší práci mi asi dalo naučit se s celou tou technikou kolem. Pomohli mi ale kolegové, a hlavně jsem měla skvělého šéfa, kterému jsem mohla kdykoliv zavolat a poradit se. Začátky byly náročné, ale to je v každé nové práci. Teď už je to pro mě rutina. Ale pořád se samozřejmě učím.
Na jaký moment v souvislosti s moderováním nikdy nezapomeneš?
V rádiu se musí hodně improvizovat. Zvlášť, když se vám tam živě dovolá posluchač, který třeba řekne něco, co vás rozhodí. Jednou se mi dovolala žena, která vyhrála vstupenky na Colours of Ostrava. Přímo v tom živém vstupu to ale chtěla vyměnit za peníze na cigára. (smích) Bylo to srandovní ukočírovat.
Jakým způsobem zvládáš skloubit podnikání s prací v rádiu?
Jsem víkendová moderátorka, takže úplně v pohodě skloubím jak práci, tak rodinu i další podnikání. Přes týden vyšívám, starám se o rodinu, o víkendu “vydechnu” v rádiu u skvělých hitů. Všechno, co dělám, mě baví naplňuje.
Umíš také zpívat, lidé si tě zvou na svatby. Nezvažovala jsi místo podnikání s výšivkami kariéru zpěvačky?
Paradoxně se živím i zpěvem. Už od 15 let zpívám v kapelách a posledních 5 let mám svoji vlastní svatební skupinu, se kterou v létě obrážíme svatby takřka každý víkend. Miluju být součástí toho Velkého dne nevěsty a ženicha a dělat lidem radost svým zpěvem a vystupováním. Z každé svatby se snažíme udělat tu nejlepší párty.
Jsi velkou milovnicí folkloru a všeho s ním spojeným. Působíš nebo působila jsi někdy v nějakém folklorním souboru?
Jako malá holka jsem tančila ve folklorním souboru a moc mě to bavilo. Před rokem jsem se k tomu znovu vrátila jako dospělá holka, ale bohužel z časových důvodů jsem musela zase brzy skončit. Mrzí mě to, ale třeba se k tomu opět vrátím o pár let později. Lidové tance jsou překrásné a člověk se u toho i zapotí.
Jak vznikl název “Folky od moravské holky”?
Jsem holka z Moravy, konkrétně z Nového Jičína. I přesto, že teď žijeme s rodinou v Heřmanicích u Starého Jičína, považuju se za pravou Moravačku. Velká města pro mě nejsou. Mám radši vesnický život. No a folky? Od slova folklor přece.
Vyšívat a pracovat se strojem ses naučila sama. Kolik času ti to zabralo? Bylo to snadné, nebo jsi měla někdy chuť to vzdát?
Základy vyšívání mě naučil náš rodinný farář František, od kterého mám také svůj první vyšívací stroj. On sám si pořídil daleko lepší model, na kterém vyšívá taláry, a je to překrásná práce. On mě vlastně inspiroval k tomuto druhu podnikání.
Poté jsem si začala sama sbírat informace k vyšívacím strojům a postupem času jsem získala nějaké svoje know-how, i přesto, že je v tomto oboru stále co nového objevovat, protože, paradoxně, já jsem od mala byla na všechny ruční práce absolutně levá. Během roku už jsem vyšívala ostošest. Před Vánoci jsem ale měla trošku krizi, lehce jsem se cítila vyhořelá, protože jsem měla spoustu zakázek, k tomu nemocné děti a nechtěla jsem nikoho před svátky zklamat. Šila jsem třeba do jedné do rána, abych všem vyhověla. Bylo to náročné, ale zvládla jsem to. Díky manželovi a jeho podpoře.
Veškeré výšivky, které je možné si u tebe nechat vyhotovit, spadají pod malovýrobní licenci určenou k prodeji. Popsala bys, jak lze tuto licenci získat?
Veškeré výšivky pod licenci nespadají. Mnohé folklorní výšivky nepotřebují autorská práva. Mám ale spoustu výšivek od ilustrátorek nebo grafiček, které jsem od nich vyloženě koupila i s licencí, abych je mohla používat – když chci výjimečně vyšít něco známého, co licenci podléhá. Například nedávno jsem vyšívala Wednesday z Addamsovy rodiny. V tomto případě je třeba si takovou výšivku koupit pod malovýrobní licencí přímo přes specializovaný e-shop, většinou zahraniční. K takové výšivce pak obdržím licenční smlouvu, kde mám vyloženě nařízeno, abych výšivku použila na svůj výrobek třeba maximálně ve 2 až 5 kusech.
Uvažuješ o tom, že bys v budoucnu navrhovala své vlastní motivy výšivek?
Vlastní výšivky a výšivky z fotky lze realizovat přes speciální program. Do budoucna ho určitě plánuji pořídit, avšak samotný program stojí skoro stejně jako jeden vyšívací stroj. Taky naučit se s ním trvá třeba rok. Zatím si vystačím se svými výšivkami, a když potřebuji třeba výšivku loga, obrátím se na známou, která program má a obrázek mi do výšivky převede. Zatím mi to tak vyhovuje.
Jak dlouho trvá vyhotovit jednu výšivku?
To záleží na velikosti výšivky a počtu stehů. Třeba nápis vyšiju za 10 až 15 minut, menší výšivku za 30 minut. Takové náročnější a větší výšivky, například lidového srdce trvají i 2 až 4 hodiny.
Rok po zahájení podnikání jsi byla oceněna jako Živnostník roku Moravskoslezského kraje. Co bys doporučila začínajícím podnikatelům, aby dosáhli také takových úspěchů?
Ono je to těžké. Nic, co dělám, bych nemohla nikdy dělat bez podpory rodiny, a hlavně manžela. On mě opravdu velmi podporuje ve všem a dokáže se postarat o děti, a to bez problému.
Mám kolem sebe spoustu skvělých a talentovaných žen s ambicemi podnikat, ale jelikož jim nemá kdo pohlídat děti a manžel se nepostará, tak je dosáhnout jejich snů daleko těžší. Proto bych přála všem ženám, aby měly kolem sebe stejně skvělé lidi a rodinu jako mám já. A hlavně – vydržet a nevzdat to.
Jaké máš nyní v souvislosti se svým podnikáním cíle?
Mým pracovním cílem je mít vlastního zaměstnance nebo minimálně brigádníka. Všechno od propagace a komunikace, přes výrobu, odeslání, balení a focení totiž dělám sama, a když se toho sejde hodně, nestíhám a jsem z toho nervozní. Taky bych si ráda v budoucnu pořídila profesionální průmyslový stroj, který už stojí jako nové auto, a ten už umí úplně všechno a možná umí dokonce i uvařit, to by se mi taky líbilo. (smích)
$content$