Aneta Martinek patří k zakladatelkám vzdělávacího projektu #HolkyzMarketingu. Z původně skromné facebookové skupiny se stala největší marketingová komunita v České republice. Tento úspěch a také Anetina vášeň pro systematičnost ji motivovala k vydání knihy Organizační porno, na kterou rovněž sklízí vlnu pozitivních ohlasů. Podnikání se momentálně snaží skloubit také s výchovou dcery Amálky. Co jí pomáhá vyvážit čas mezi osobním a pracovním životem? Jak vysvětluje dceři svou pracovní zaneprázdněnost? A jak se vyrovnává s nevyžádanou kritikou okolí?
Rozhodla ses napsat knihu Organizační porno, protože v Česku neexistovala žádná literatura zaměřená na organizaci času pro ženy a rady obsažené v knihách od zahraničních autorů se českým ženám nemusely plně hodit kvůli odlišnému životnímu stylu v jiných zemích. Kde jsi hledala veškerou inspiraci pro obsah knihy? Čerpala jsi jen z vlastních zkušeností, nebo také z tipů od ostatních žen?
Čerpala jsem ze svých zkušeností, které jsem nasbírala ve svých předchozích pracích. Pracovala jsem na vedoucích pozicích a vedla týmy a velké projekty a mít to vše zorganizované bylo pro úspěch mé práce stěžejní. Zároveň jsem vnímala své odlišnosti v přístupu kolegů právě kvůli tomu, že jsem žena. Největší zlom pak nastal, když se narodila moje dcera. Musela jsem všechno přehodnotit a přeskládat, a tím pádem jsem se začala ještě víc zajímat o to, co můžu udělat jinak, efektivněji a zvládat tak všechno, co je pro mě v tom období prioritou.
Jaké strategie a techniky bys navrhla ženám, aby si dokázaly efektivněji organizovat čas a skloubit osobní život s pracovním?
Začala bych tím, aby vůbec začaly plánovat, co je čeká. A to pracovní záležitosti, ale i osobní. Začínejte vždy osobním časem, ať máte hlavně prostor samy pro sebe, a pak k tomu přidejte ty pracovní. Jinak se stane, že pracovní věci přehoupnou i do těch osobních, a tím pádem pak už nezbyde čas. Rozdělujte taky svou práci na typ, kdy potřebujete opravdu soustředěný čas bez vyrušení, nebo drobné úkoly, které jste schopné odbavit, když máte chvilku času nebo nemáte energii.
Máš nějaké tipy pro všechny ženy, které se rozhodly podnikat a výchovu dítěte přenechaly z větší části na otcích, jak se vyrovnat s nevyžádanými poznámkami okolí?
Vrátila bych se sama k sobě. Proč jsem to udělala, jaké jsou moje přání a sny a životní hodnoty, na základě kterých stojím. Hodně souhlasím s větou „spokojená máma, spokojený dítě, spokojená rodina”. A je to samozřejmě těžké, protože reakce okolí bolí, ale když vím, že jsem to udělala z nějakého důvodu a cítím se díky tomu lépe, vracím se k tomu.
Velká kritika přichází zejména na sociálních sítích, kde se lidé nebojí psát urážky a výtky. Setkala ses ale s nějakými kritickými poznámkami na své nastavení pracovního a rodinného života tváří v tvář? Odnesla sis z některých takových poznámek radu, nebo se jednalo vesměs o nemístné nekonstruktivní komentáře?
Nikdy jsem to nezažila naživo. V online prostředí jsem zažila různé nenávistné komentáře, které už přesahovaly do šikany. Lidé se tam cítí více anonymní a sdílejí tam všechno, co jim přijde na mysl. Věřím v to, že do očí by mi nic takového neřekli. A nikdy jsem si z toho nic neodnesla. Maximálně tak pocit, že máme ještě hodně práce, než se tahle společnost posune být více respektující vůči ženám, které se rozhodují podle toho, co chtějí.
Pro někoho je náročné vést plnohodnotný pracovní život, a navíc věnovat dostatečnou pozornost partnerovi. Mnohem složitější situace však nastává v případě, kdy se pracovní povinnosti dotýkají kromě partnera i dětí. Prozradila bys, jakým způsobem se snažíš ty sama udržovat komunikaci se svou dcerou a jak zvládáš sledovat její životní pokroky, zatímco trávíš čas podnikáním? Daří se ti to vždy podle tvých představ?
Poslední rok jsem naprosto spokojená s tím, jak je můj život rozdělený. Jsem v práci tolik času, abych zvládala vše, co chci, a taky jsem dost času s malou i s partnerem. Dlouho jsem ten balanc hledala, aby jedna z těch stran neměla méně, a teď se v tom cítím velmi dobře. Ale trvalo to pár let. Tím, jak dítě roste, se to mění každý měsíc. Když mám pocit, že jedna strana strádá, vždycky se zaměřím na to, aby se to změnilo. Když totiž ten balanc necítím, není to dobré pro moji psychickou pohodu.
Jak vysvětluješ dceři svou pracovní zaneprázdněnost? Máš nějaké tipy pro časově vytížené rodiče, jak lze o tomto tématu se svými potomky mluvit?
Jde to těžko. Někdy máme situaci, kdy malá doma pláče, že odcházím do práce. Máme i nějaké akce o víkendu, a tam je to ještě těžší, když manžel je doma, ona taky, ale máma jde pryč. Ale mluvím o tom s ní transparentně, a zároveň jí do práce někdy i beru, aby věděla, kde máma je, a nebylo to pro ni tak nehmatatelné. Není to samozřejmě jednoduché, ale malá vidí, že máma i táta chodí do práce, která je baví, a já doufám, že se to jednou odrazí i v jejím přístupu k práci.
Jaké byly tvé důvody pokračovat v podnikání i na rodičovské dovolené? Viděla jsi v rychlém návratu do práce především kariérní růst, nebo spíše oddechnutí od mateřských témat, změnu prostředí a znovuobnovení rovnováhy?
Já jsem to měla v sobě už od začátku, a ještě, než jsem byla těhotná, jsme se o tom s manželem bavili, že to bude tak, že jdeme napůl, že nechci být s dítětem doma jen já. Práce mě vždycky bavila, měla jsem to štěstí, že jsem pracovala ve firmě, která mi šla naproti, a díky tomu jsem si mohla svoje pracovní tempo upravit a přizpůsobit na míru. Je to součást mě, mojí vize a budovat to, co děláme v #HolkyzMarketingu je pro mě důležité. Všechny moje role jsou tak v rovnováze – máma, manželka, podnikatelka.
Jakým faktorům se snažíš vyhýbat v momentě, kdy se chceš plně soustředit na splnění úkolů, které sis na celý den stanovila?
Jsem vždy v prostředí, kde vím, že se můžu soustředit. Nejlépe je to kancelář. Když je okolo více lidí, vždycky si beru sluchátka, abych dala najevo, že mám soustředěný čas. Vypínám si notifikace, aby mě nic nevyrušilo, a dávám si pravidelně pauzu na 5 až 10 minut každou hodinu, abych se udržela energii na všechno, co mě čeká. A vždycky vím, na čem ten den budu pracovat a kolik na to mám času.
V rozhovoru pro Welcome to the Jungle ses zmínila, že si svůj čas velmi hlídáš a pečlivě zvažuješ, čemu ho chceš věnovat. Jaké činnosti obvykle vyřazuješ ze svého harmonogramu?
Jsou to většinou ty činnosti, které nejsou v mých prioritách a nemají takový vliv na to, co je pro mě důležité – ať už v pracovní rovině, nebo v osobní. A taky si dávám pozor na to, co je moje priorita a co se do mých priorit dostalo urputností a naléháním, protože je to priorita někoho jiného.
Jak a kdy ses naučila říkat „ne“ tomu, co je podle tebe žroutem času?
Pořád se to učím, je to nekončící proces, ale hodně mi v tom pomáhá vědět, co je teď to důležité. A to si pravidelně sepisuji a opakuji, protože se to mění a je to v pořádku. Také jsem ze svého času odebrala čas na sociálních sítích, který redukuji na minimum, protože mi na psychické pohodě moc nepomáhal.
Co tě vedlo ke spoluzaložení komunity #HolkyzMarketingu a v čem nyní pozoruješ největší přínosy tohoto projektu?
Komunitu jako takovou založila v roce 2014 Pavlína Louženská. Já a Lucie Audi jsme se k ní přidaly v roce 2017 a společně jsme pak založily vzdělávací platformu a neziskovku. Vedlo nás k tomu to, že holky chtěly mít bezpečný prostor, kde se dá nejen vzdělávat, ale i potkávat, a díky tomu se posouvat v kariéře nebo si najít novou práci. A to jsou ty největší přínosy. Například díky Juniorní Akademii si 47,7 % absolventů najde novou práci a 86 % studentů úspěšně absolvuje Akademie s výstupním certifikátem.
Jak jsi využila svých marketingových zkušeností při propagaci knihy? Co se ti osvědčilo?
Velmi. Už jen název a obálka vypovídá o tom, že to je marketingově promyšlené. Marketing ke knize dělám doteď a je to vlastně nikdy nekončící práce. Osvědčilo se mi to, že když chci, aby se kniha prodávala, já musím být ten brand, který ji promuje a je na očích lidem. Takže pravidelná školení pro veřejnost i ve firmách, často vystupuji na různých akcích, dávám rozhovory a jsem v podcastech. A funguje to skvěle, protože kniha brzy překročí pomyslnou hranici a bude moct být označena za bestseller.
Prozradila bys, jaké reakce jsi zaznamenala od čtenářek, které si již knihu přečetly?
Zpětná vazba je pro mě neskutečně motivačním prvkem. Píšou mi holky, že jim kniha přišla zrovna vhod ke čtení a pomohla jim udělat životní změny nebo nakopnout projekty. Kdykoliv se mnou někdo zpětnou vazbu na knihu sdílí, dává mi to velký smysl pro to, co dělám každý den. Samozřejmě přišlo i pár negativních zpětných vazeb, ale nic, co bych nečekala. Například pokud si knihu přečte už pokročilejší čtenářka v osobním rozvoji, až tolik nových informací v ní nenajde. Ale já jsem knihu psala pro holky, které s organizací času chtějí začít, takže je to za mě naprosto validní.
Plánuješ v budoucnu napsat pokračování?
Rok 2023, kdy jsem knihu nejvíce psala, byl pro mě nejnáročnějším. Ani rozjetí firmy nebylo tak náročné jako napsat knihu. Takže zatím neplánuji, protože se teď chci soustředit hlavně na firmy, které máme (#HolkyzMarketingu a #HolkyzByznysu) a taky na sebe. Rok 2024 si totiž hodlám užít a mít čas na sebe a pro rodinu.
Čím bys podpořila a motivovala ženy, které se snaží utvořit zdravé a udržitelné návyky v organizaci času?
Je to jako kdybyste běžely maraton. Nikdy nezačnete trénovat hned 20 km, ale půjdete pomalu, kratšími běhy, a třeba i jógou a silovým cvičením. A stejně tak je to s organizací času. Jděte na to pomalu, postupně a věřte, že ten pocit „mít život ve svých rukou” za to stojí. A já (a moje kniha) jsem tu pro vás.
$content$