Na české módní scéně působí už více než dvě desetiletí, její rukopis ale stále zůstává svěží, čistý a nekompromisně minimalistický. Zdeňka Imreczeová patří k pilířům lokálního designu a její tvorba je dokonalým mixem středoevropské preciznosti a japonské estetiky. Pod značkou IMRECZEOVA navrhuje a vytváří originální oblečení, ve kterém se ženy cítí příjemně uvolněně, atraktivně a sebevědomě. Co všechno se skrývá za jedním kusem oděvu, který má vydržet roky? Proč černá není nudná? A jak se nenechat pohltit rychlým módním průmyslem? Nejen to nám Zdeňka prozradila po úspěšném představení své nejnovější kolekce „Fragments“ na Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku.
Na módní scéně se pohybujete už více než dvacet let. Co je v českém módním prostředí těžší – prosadit se jako mladý talent, nebo si udržet zákazníky a respekt i po dvou desetiletích?
Myslím, že oboje vyjde nastejno, nedá se říct, co je těžší. Mladí návrháři čelí obrovské konkurenci, protože každý rok opouštějí školy desítky talentovaných lidí, a udržet se v módě dekády, to je zase jiná disciplína. Vše je nakonec o trpělivosti, pokoře, lásce k řemeslu a chuti tvořit. Bez toho to prostě nejde.
Nedávno jste na Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku představila svou novou kolekci „Fragments“ pro sezónu podzim/zima 2026. Proč právě tento název? Co pro vás znamenají „úlomky“?
S tímto tématem si pohrávám už delší dobu. Baví mě potlačit celek a zvýraznit nějaký jeden prvek, část těla, detail. Inklinuji k dokonalému zpracování materiálu, mám ráda, když je vše čisté a uzavřené, minimalismus je mi velmi blízký. A právě ty zvýrazněné prvky pak vyčnívají, jako by byly vytržené z kontextu. Silueta se stává téměř stínem, nositelkou fragmentu.
V čem je tato kolekce jiná oproti tomu, co jste navrhovala dosud?
Řekla bych, že kolekce není tak jiná od ostatních. Linka navazuje na předchozí kolekce, rukopis zůstává a přirozeně se rozvíjí dál.
Velmi specifické bylo na přehlídce líčení modelek. Co stálo za vytvořením tohoto make-upu?
Vychází přímo z názvu a inspirace „Fragments“ jako části celku, která zůstala po jeho rozpadu. Jako antické sochy, u nichž zbylo torzo nebo jen část těla. Make-up jsem pojala sochařsky s porcelánovým leskem, čistotou a vážným hlubokým výrazem.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: MÓDNÍ POLICIE Z MBPFW: JANA HOREJŠOVÁ I KAIRA POTVRDILY SVŮJ STATUS, ALEX SEDLÁČKOVÉ CHYBĚLA ODVAHA A MAJK SPIRIT SE NESLADIL S MANŽELKOU
Pomáhá účast na akcích jako Mercedes-Benz Prague Fashion Week reálnému prodeji, nebo jde spíš o prestiž, budování značky a marketing?
Je to propojení všeho dohromady a myslím, že je těžké tyto věci od sebe oddělovat. Přehlídka je vizitka, setkání s lidmi, příběh kolekce. A to se pak v různých podobách přetaví i do prodeje.
Ve vaší tvorbě můžeme vidět vliv japonské estetiky. Co vás na tomto přístupu k oblékání baví?
Japonskou estetiku a minimalismus miluji odjakživa. Tuto estetiku vnímám jako přirozenou součást svého přístupu k navrhování i k práci obecně. Baví mě ta čistota, hra s materiálem, hledání forem, hledání světla a stínu, hraní si se strukturou a reliéfy. Vytváření detailů, kterých si možná všimnete až na druhý pohled.
České prostředí bývá v módě spíše konzervativní a praktické. Není pro vás japonský minimalismus a experimentování s tvary riskantní?
Vůbec ne a praxe mi to potvrzuje. Můj přístup si našel mnoho příznivců a experiment s tvary je přijímán velmi pozitivně. Vlastně se mi opakovaně stává, že když s něčím experimentuji a říkám si, jestli to není příliš odvážné, je to nakonec nejprodávanější věc z celé kolekce. To mě vždy potěší a zároveň inspiruje k další tvorbě.
Jste známá tím, že často používáte jen jednu barvu a čisté linie. Není pro vás omezující držet se stále v jedné barevné škále?
Zatím to tak cítím a beru to jako výzvu. Hledám neustále nové možnosti v rámci té zdánlivé jednoduchosti. Ale nekladu si žádná omezení dopředu. Tvořím, jak to cítím, bez limitů. Třeba se to jednou změní, uvidím.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „NEBOJÍM SE ŘÍCT VĚCI, O KTERÝCH SE TŘEBA JEN ŠEPTÁ, ŽASNU, JAK NĚKTEŘÍ NÁVRHÁŘI POUŽÍVAJÍ OZNAČENÍ „HAUTE COUTURE” HLAVA NEHLAVA,” ŘÍKÁ BEATA RAJSKÁ
Často slýcháme, že černá barva je nudná. Co si o tom myslíte? A jak černou nosit tak, aby v ní žena nezanikla?
Černá rozhodně není nuda, naopak! Skrývá v sobě neuvěřitelnou škálu možností, ať už jde o tvar, strukturu, siluetu nebo materiál. Sama ji nosím velmi ráda – je to barva, která mě podporuje. Ale chápu, že není pro každého. Někomu přijde příliš ostrá k obličeji, někdo se v ní ztrácí. Proto některé klientky sáhnou po tmavě modré, šedé nebo tmavě hnědé. Jde o to poznat samu sebe.
Ve svých kolekcích využíváte minimum doplňků. Je to záměr, aby neodváděly pozornost od střihu oblečení?
Ano, přesně tak. Cítím, že oděv by měl vyniknout, proto na přehlídkách vytvářím i makety bot, aby nerušily výraz oblečení, ale naopak ho podpořily. Do budoucna se ale může vše změnit, třeba jednou přijde kolekce plná doplňků.
Studovala jste v Praze, ale absolvovala jste i stáž v Paříži. Co vám tato zkušenost dala a jak se liší pohled na módu u nás a ve Francii?
Je to hodně let zpátky, ale vzpomínám si, že na UMPRUM jsme se hodně věnovali módní kresbě, navrhování kolekcí, zkouškám v kaliku a řemeslnému zpracování oděvu. Ve Francii byl větší důraz na koncept kolekce a hledání inspirace, tzv. recherche. Upřímně si myslím, že dnes jsou tyto přístupy už srovnatelné.
Mnoho lidí si pod prací návrhářky představuje jen kreslení šatů. Jak vypadá váš běžný den v ateliéru? Kolik času vám zabere samotná tvorba a kolik administrativa, shánění látek a řízení firmy?
Navrhování tvoří asi tak patnáct procent z celého času, a to si myslím, že je překvapení pro mnohé. Velkou část dne řeším administrativu, schůzky, zkoušky, střihy, technologické přípravy k výrobě, produkci a sociální sítě. Ale tak to prostě je. Značka je živý organismus, který potřebuje péči ze všech stran.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „PREZENTACE SE HODNĚ PŘESOUVÁ DO ONLINU, ZÁROVEŇ MÓDA ZŮSTÁVÁ MÓDOU V REÁLNÉM SVĚTĚ,” ŘÍKÁ O SOUČASNÉM MÓDNÍM SVĚTĚ MLADÝ NÁVRHÁŘ TOBIAS SCHUBERT
Když už jsme u látek… Podle čeho si je vybíráte? Máte nějaké oblíbené materiály, ke kterým se stále vracíte?
Mám ráda kvalitní přírodní materiály jako bavlna, hedvábí, vlna, len a kůže. Snažím se, aby přírodní složka vždy převažovala, ideálně ke stoprocentnímu podílu. Sama své oděvy nosím, takže vím, jak důležité je cítit se v nich dobře a pohodlně. Syntetika by mě omezovala. I když existují výjimky, například funkční zimní bunda z polyesteru je úplně jiná kategorie.
Mnoho značek dnes mluví o udržitelnosti. Co konkrétně děláte ve výrobě vy, abyste co nejméně zatěžovala životní prostředí?
Odebírám materiály od výrobců z Čech, Itálie, Německa, tedy z blízkého okolí, což samo o sobě snižuje transport. Modely vytváříme na míru, vždy spočítáme předběžnou spotřebu materiálu, takže vzniká minimální prostřih a zbytky. Vyrábíme malé série, které postupně došíváme, sklady jsou minimální. A protože vybírám kvalitní materiály a zákaznice se o ně hezky starají, vydrží oděvy opravdu roky. To je podle mě nejlepší forma udržitelnosti.
Dá se být v dnešním módním světě vůbec stoprocentně ekologický?
To je složitá otázka a odpověď není černobílá. Vždy záleží na přístupu a důslednosti, a když jdete skutečně po podstatě, zjistíte, že ne vše je tak ekologické, jak se na první pohled zdá. Svět je propojená soustava nádob. Myslím, že jde o celkový životní přístup a vědomá rozhodnutí, ne o certifikát na štítku. Každý z nás může začít u sebe, a to má smysl.
Vaše oblečení má v šatníku vydržet roky. Nabízíte zákaznicím i servis, například opravu nebo úpravu věcí, které si u vás koupily před pěti či deseti lety?
Ano, samozřejmě. Mé klientky vědí, že když potřebují něco opravit, není to problém. Model přinesou a postaráme se o něj. Přijde mi to jako přirozená součást toho, co nabízíme.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „MYSLÍM, ŽE STOPROCENTNĚ UDRŽITELNÁ JE JEN NAHOTA,” ŘÍKÁ ZAKLADATELKA ODIVI IVA BURKERTOVÁ
Jak bychom se měli o kvalitní designérské kousky doma starat, aby nám vydržely co nejdéle?
Určitě používat odzkoušené kvalitní prací prostředky, respektovat doporučení návrháře, jak se o daný model starat, a vybírat si ověřené čistírny.
Ve vašich modelech se často mísí ženské prvky s těmi mužskými. Proč si podle vás ženy dnes tak rády půjčují věci z pánského šatníku?
Upřímně, sama jsem si z pánského šatníku nikdy nic nepůjčila, takže bych to těžko hodnotila. Ale ráda vkládám do dámských oděvů pánské prvky detaily, pořádné kapsy, ležérní střihy kalhot a krejčovské zpracování. Líbí se mi ta přesnost a promyšlenost, která je pro pánskou krejčovinu typická, a její přenášení do dámského světa.
Říkáte, že žena se má v oblečení cítit uvolněně a sebevědomě. Co by si měla obléknout, když potřebuje okamžitě získat sebejistotu?
Myslím, že ideálním řešením jsou šaty šité přímo na ni z kvalitního materiálu, přizpůsobené její postavě a s nadčasovým designem. Takové „malé černé šaty“, po kterých sáhnete vždy, když nevíte, co si obléct, a víte, že vás nezklamou. Ať k nim doplníte jakýkoliv doplněk, jsou spolehlivé. A ta jistota nepochází jen z toho, jak vypadáte, ale z toho, že se cítíte sama sebou.
Pro koho jsou vaše modely určené? Když navrhujete, máte v hlavě konkrétní typ ženy?
Při navrhování si typ ženy nedefinuji. Mé klientky mají velmi různé věkové rozpětí i různé životní styly.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „MNOHOKRÁT JE CENA ROZHODUJÍCÍ A MY NÁVRHÁŘI NEMŮŽEME KONKUROVAT OBROVSKÝM ŘETĚZCŮM,” ŘÍKÁ PETRA KUBÍKOVÁ
Existuje podle vás kus oblečení, který sluší úplně každé postavě?
Dřív jsem si myslela, že ano, ale za ta léta vidím, jak individuální každý člověk je. Co jedna žena miluje a v čem se cítí skvěle, druhá vůbec nechce. Proto věřím v individuální přístup víc než v univerzální návody.
Ve světě je stále populární trend „tichého luxusu“, tedy kvalitní věci bez viditelných log. Všimla jste si díky tomu většího zájmu o své modely?
Moje móda je nadčasová a bez křičících log, to byl vždy můj přístup, ne odpověď na trend. Klientky, které mé oblečení nosí, se navzájem poznávají, bez potřeby loga. Myslím, že lidé skutečně stále více inklinují k méně je více, k nadčasovému a kvalitnímu. A to mi je blízké.
Proč jsou lidé ochotní zaplatit tisíce za logo známé světové značky, ale váhají investovat do poctivě ušitého kabátu od domácího návrháře?
Těžko soudit, záleží na prioritách každého člověka. Někdo miluje světové značky, někdo má rád lokální tvorbu a chce ji vědomě podpořit. A pak jsou ti, kteří si chtějí zažít ten proces, nechat si vytvořit něco přímo pro sebe, na míru. Získají tím originální kousek, který není jen oblečení, ale trochu i příběh. Na míru totiž neznamená jen správný střih, znamená to nacítit se s klientkou, pochopit ji, přizpůsobit model její postavě a způsobu života.
Co považujete za největší chybu dnešního módního průmyslu?
Rychloobrátkové zboží, nové kolekce každé dva týdny, obrovské skladové zásoby, výroba pro výrobu. Móda přestala být o věci samotné o jejím zpracování, materiálu, trvanlivosti a stala se primárně nástrojem marketingu a rychlé spotřeby. A někde na konci toho řetězce jsou lidé, kteří ty věci šijí za podmínek, o kterých raději nepřemýšlíme.
Ale svalovat vinu jen na průmysl je pohodlné. Nabídka reaguje na poptávku, dokud lidé chtějí nové věci každé dva týdny za minimální cenu, bude je někdo vyrábět. Proto si myslím, že změna začíná u každého z nás, každým rozhodnutím, každým nákupem.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „TRENDY MOHOU BÝT INSPIRATIVNÍ, ALE JE DŮLEŽITÉ, ABY SE ČLOVĚK NESTAL JEJICH OTROKEM, RECEPT NA IKONICKÝ MODEL NEEXISTUJE,” ŘÍKÁ MÓDNÍ NÁVRHÁŘKA HANA VALTOVÁ
Módní řetězce často kopírují střihy od nezávislých návrhářů. Dá se proti tomu nějak bojovat?
Bojovat přímo proti kopírování je pro nezávislého návrháře skoro nemožné. Myslím, že jedinou skutečnou obranou je rukopis, něco tak osobitého, že každý ví, odkud to pochází. Originál má vždy jiný příběh než kopie.
Jak se podle vás změnil vkus českých a slovenských žen za posledních deset let? Jsme odvážnější?
Rozhodně ano, jsme odvážnější a je to pro mě obrovská radost. Ženy se chtějí a umí krásně oblékat, módu vyhledávají, kombinují, nebojí se.
Má na náš styl velký vliv to, co vídáme na sociálních sítích?
U někoho ano a je to vidět. Ale někdo si vytváří vlastní styl zcela nezávisle. Myslím, že dnes existuje obrovská paleta různých stylů, není žádný jeden dominantní směr, který hýbe světem. A to mi přijde krásné, ta různorodost je osvěžující.
Dají se vkus a styl naučit, nebo se s nimi člověk musí narodit?
Někdo se narodí s přirozeným citem pro styl a ostatní se tímto citem inspirují. Ale naučit se to dá, kdo chce. Pozorováním, zkoušením, zjišťováním, co vám sluší a proč. Je to proces, nikoliv dar vyhrazený jen pro vyvolené.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „POJĎME V PRVNÍ ŘADĚ POCHOPIT TO, CO JE TREND A PROČ VZNIKÁ,” VYZÝVÁ MÓDNÍ NÁVRHÁŘKA RADKA SIRKOVÁ
Co byste poradila ženám, které si chtějí vybudovat kvalitní šatník, ale nevědí, kde začít?
Začala bych velkým úklidem šatníku. Vše, co několik let nenosíte nebo v čem se necítíte dobře, dejte pryč nebo věnujte to dál. Šatník se tím hezky uklidí prořídne a najednou uvidíte, co vám skutečně zbývá. Pak se zamyslete, v jakých barvách se cítíte nejlépe a od toho si pořiďte kvalitní základy – trička, košile, kalhoty, svetr, sako, jednoduché šaty. Vytvořte si kapsuli, která se dobře kombinuje. A pak uvidíte samy, přirozeně vycítíte, co vám ještě chybí a co naopak nikdy nosit nebudete.
Jsou nějaké kousky, které byste v šatníku žen raději nikdy neviděla?
Nedokážu říct nic konkrétního, vždy záleží na stylu nositelky, barvě, materiálu, střihu a kontextu. Co jedné nesluší, druhá nosí s grácií. Ale obecně pryč s obnošenými věcmi, které jsou za zenitem a s těmi, které prostě nikdy nenosíte. Život je příliš krátký na šatník plný výčitek svědomí.
Dá se v roce 2026 ještě vymyslet něco úplně nového, nebo se móda už jen neustále opakuje?
Díky novým technologiím se dá vymýšlet stále něco nového. Ano, móda se opakuje, ale vždy jinak, protože ji formuje doba, ve které vzniká. Nebyla bych skeptická, naopak. Vidím kolem sebe krásné módní novinky, které jsou vždy posunuté o krok dál.
Co říkáte na názor, že móda je jen povrchní záležitost?
Pro toho, kdo ji tak vnímá, povrchní je. Pro mě je to nádherný, hluboký kreativní proces a pro ten stojí za to žít a tvořit.
Zdroje: Autorský rozhovor, MBPFW, instagramový profil značky IMRECZEOVA
$content$