Vendelína, celým jménem Vendula Pelíšková, je žena, o které byste měli vědět, že vyrábí úžasné svíčky pod svou vlastní značkou JAKKO candles. Také ráda tráví čas se svým psem, fotí, toulá se po lesích a věnuje se józe. Vendelína se s námi podělila nejen o své začátky s výrobou svíček a sdělila nám, které aspekty výroby jsou a byly nejtěžší, ale také o to, na co se těší, až bude svět opět “v normálu.” Tak se vrhněte do čtení! Můžeme vám zaručit, že u následujících řádků se nejednou nahlas zasmějete…
Popsala by ses našim čtenářům pomocí tří pro tebe typických vlastností?
Teda, takhle zostra hned ze začátku. Tak já si troufnu říct, že jsem empatická, laskavá a nerozhodná. Tou nerozhodností jsem si nebyla jistá… a proto jsem ji tam nechala.
Kterým činnostem se ráda věnuješ ve volném čase?
Já ten volný a pracovní čas moc neumím oddělovat, ale kromě tvoření se asi nejraději věnuji svému hyperpsovi a procházkám po lese, seriálům, jídlu a józe, i když tu poslední dobou pěkně flákám.
Z tvého profilu na Instagramu je znát, že ráda cestuješ. Kde se ti zatím nejvíce líbilo?
Nejvíc mě to vždycky táhlo směr Británie a Francie. Když jsme s mamkou jely takový malý road trip jižní Francií, strávily jsme den v Nice a já pozorovala partu studentů, jak si po škole dávají piknik na překrásné pláži. Co si budeme, lehce jsem jim záviděla. No a o 3 roky později jsem tam takhle seděla také a ze semestru stráveného ve Francii jsem si odnesla ty nejkrásnější zážitky.
Loni vznikly JAKKO candles, jichž jsi tvůrkyní. Jak se nápad na výrobu sójových svíček vlastně zrodil?
To jsem se takhle jednou klasicky překofeinovala a nemohla jsem usnout. Zakoukala jsem se na svíčky tradičních značek na nočním stolku a napadlo mě, že by bylo hezké mít nějakou minimalističtější svíčku, s nápadem, ve sklenici, kterou bych pak třeba nemusela vyhodit. Začala jsem “googlit”, jak se vlastně svíčky vytváří a přišla na to, že existuje něco jako sojový vosk, který je pro nás a naše zdraví mnohem vhodnější. Můj mozek už se nezastavil a během té noci vznikl skoro celý brand.
Dokázala bys odhadnout, kolik neúspěšných pokusů tě stálo vyrobit várku, o které sis řekla, že “tohle je ono”?
Asi tak milion. Už jsem říkala, že jsem fakt moc nerozhodná? Moje pinterestová nástěnka se hemžila nápady a mně se to všechno líbilo. Od designu, etiket, sklenic, knotů až po vůně, samozřejmě. Také jsem se rozhodla, že potřebuji svíčky v betonu, a to mě stálo přesně 50 kg různých směsí a rok pokusů a snahy o zachování trpělivosti. A protože je pořád co vylepšovat, mám takzvaných “fail” svíček doma plnou skříň.
Co bylo v celém procesu založení Jakko candles nejtěžší?
Doslova nejtěžší bylo tahání beden s voskem, stovkami sklenic a paletami krabic do 4. patra našeho bytu. Psychicky nejtěžší je pro mě dělat velká rozhodnutí a nebrat si moc osobně, když se něco pokazí.
Kterou část procesu výroby svíček máš nejraději? Proč?
Asi míchání vosku a vůní – tam totiž vzniká to kouzlo. Ale na každém kroku je něco, třeba takové lepení etiket by se mohlo zdát jako poměrně nezáživná činnost, ale když si k tomu nalijete skleničku červeného, pustíte si oblíbený podcast a vidíte, že vám pod rukama vzniká váš produkt, který se tímto stává kompletní… kdo by to nemiloval.
Která z Jakko candles vůní je tvá nejoblíbenější a co posloužilo jako inspirace k jejímu vytvoření?
Nejvíc mě teď baví limitovaná edice Nezávislá fena, která vznikla na Valentýna nejdřív jako vtip, když jsem si stěžovala, že chci název “Independent bitch”, ale v češtině tohle spojení bohužel neexistuje. Nakonec jsem to vypustila ven a udělalo to radost tolika skvělým ženám, že to budu muset zopakovat. A taky teda voní úplně skvěle.
Na fotkách tě je často vidět s foťákem v ruce. Fotíš si veškeré své promo fotografie sama?
Tu a tam mi někdo z mých nejhodnějších zákazníků pošle nějakou fotku, ale jinak si vše fotím sama.
Používáš nějaké programy k jejich úpravě?
Klasicky Lightroom a Photoshop. Když jsem línější, tak jenom klasickou úpravu fotek přímo v iPhonu nebo v Instagramu.
Narazila jsi během procesu výroby/prodeje/komunikace se zákazníky na něco, co tě překvapilo?
Že spousta věcí, co vypadá jednoduše, jednoduchá rozhodně není a že představa v hlavě může být od realizace dost daleko. Taky mě moc příjemně překvapilo, jak skvělí zákazníci si ke mně našli cestu a jsem za to neskutečně vděčná.
Je ti povědomý projekt BloggersRE? Četla jsi některé naše články?
Ano, nedávno jsem si četla článek, který nasdílela kamarádka, ale nyní poctivě ukládám do záložek a mám v plánu i nahodilé brouzdání, máte to tu moc pěkný totiž!
Jelikož se pohybuješ ve světě sociálních sítí, zaznamenala jsi vydání knihy (NE)JSEM INFLUENCER?
Přiznám se, že to do mé bubliny zatím neproniklo, ale hned se tomu podívám na zoubek.
Máš nějaké další sny a projekty, kterým by ses chtěla věnovat?
Mým dalším projektem je vypustit ostatní projekty a věnovat se tomu, co mi dává největší smysl a radost, a to je teď JAKKO a jeho posun někam dál. Plánuji zařadit i nějaké dobročinné akce, tak z toho mám velkou radost.
Jak tvůj život ovlivnila pandemie?
U mě jakožto introvertního tvůrce na volné noze se toho moc nezměnilo. (smích) Snažím se využívat příležitosti na sobě alespoň víc pracovat, ale taková ta kolektivní úzkost a beznaděj z toho, jak je to nekonečné, mě často dohání.
Na co se nejvíc těšíš, až se svět opět vrátí „do normálu“?
Na kafe a koláč z oblíbených kaváren. Na víno a pivo jinde než v obýváku. Na cvičení mezi lidmi v jógovém studiu. A hlavně na to, až zas budeme všichni o něco šťastnější a přestaneme řešit jen to, jak se zase situace zhoršila a co všechno je kolem nás špatně.
Jo a taky na špagety z Vapiana.
$content$