Již v dětství si Martina Rozenberg Smira oblíbila obchody s korálky a perličkami. Kreativita a vášeň pro tvoření ji neopustila ani v dospělosti. Svými šperky nejprve rozdávala radost kamarádům, později se jim rozhodla dát ještě hlubší smysl a navrhla speciální kolekci, z jejíhož prodeje darovala celou částku ostravskému hospici Ondrášek. Pro svou značku se snaží vybírat kvalitní komponenty nesoucí příběh, a proto se pro ně mnohdy vydává do zahraničí. Martina tvrdí, že kameny nesou speciální energii charakteristickou pro místo jejich původu, a proto se skrze šperky snaží přenášet tuto jedinečnou atmosféru dál. Jak náročné je vybírání kvalitních komponentů? Odkud čerpá nápady na nové šperky? A jaké další dobročinné projekty chystá?
Začala jsi recyklovat komponenty od světových návrhářů a přetvářet je v jedinečné šperky. Prozradila bys, co tě k tomu inspirovalo?
Stalo se v podstatě minulý rok na Vánoce, kdy jsem třídila oblečení a v jednom tričku, které jsem měla hodně ráda, jsem našla díru. Byl na ní právě komponent Prada, a tak jsem si říkala, proč toho nevyužít a neudělat z něj náhrdelník. Šperky jsem již několik let vytvářela, tak proč to nezkusit z jiných komponentů, které by se třeba už nevyužily?
Odkud originální komponenty získáváš?
Na online secondhandových platformách hledám různě staré oblečení, boty a jiné nepoužitelné šperky, které pak zvlášť nechám pozlatit. V minulém roce jsem taky vyhledala skvělé trhy v Miláně, které se konají vždy jednou za měsíc v Navigli, kde jsem taky pár nádherných kousků ulovila. Kromě toho vám některé značky dávají různé přívěsky na tašky při nákupu, nebo mi je dokonce sami klienti posílají.
Co je pro tebe při výběru značkových komponentů nejdůležitější?
Určitě jejich autentičnost, protože na neoriginálním zboží se pozná, že je fake právě kvůli špatným komponentům. Pak je to jejich stav. Jelikož jsou oblečení a boty většinou hodně nošené, musím vidět, že je cesta, jak ty komponenty vrátit zpět do krásné a použitelné podoby.
Jak složité je vybrat vhodný materiál pro každý šperk?
Složité to moc není, spíše je složitá cena obnošeného oblečení. Někdy se mě lidi ptají, jestli mi není líto zničit krásné zboží, které by se dalo ještě nosit. Já si ale nemůžu dovolit koupit třeba Chanel kostýmek za desetitisíce, který bych nastříhala a vyrobila z něj šperky. Takže to obnošené zboží musí mít i nějakou určitou cenu, aby se mi to vyplatilo, a tudíž se většinou jedná o kusy, které mají díry a dále se nosit nedají.
Třeba nejtěžší je vyrobit náušnice, kdy potřebujete dva identické a nepoškozené komponenty. V závěru je pro mě velká zábava komponenty hledat a smlouvat ceny. Řekla bych, že to je takový druhý koníček.
Máš nějaký oblíbený design nebo styl, který se opakovaně objevuje ve tvých kolekcích?
Všechny nápady čerpám z cest, a to nejvíce ze Španělska, kde mám rodinu a jsme tam velice často. Takže bych řekla, že všechny moje šperky mají stejný rukopis, který se odráží ve všech kolekcích, které dělám.
Navrhuješ si vše sama? Snažíš se při své tvorbě odrážet aktuální trendy?
Nejsem vyučená šperkařka, takže si nevyrábím všechno takto přímo sama. Vždycky hledám zajímavé komponenty a perličky různě na cestách, v cizích zemích, což dělám úplně od malička. Myslím si, že je na umění krásné to, že může začít v jakémkoliv věku a s jakýmkoliv backgroundem úplně každý. Vystudovala jsem módu v Miláně, takže jsem k tomu měla vždycky hodně blízko a jsem ráda, že jsem našla právě ve špercích. V módě mě dodnes baví hledat nové trendy, které pak přenáším do kolekcí.
Máš nějaký oblíbený rituál nebo zvyk, který ti pomáhá při tvorbě šperků?
Tvorba šperků je pro mě určitá meditace, na které jsem závislá, a musím je vyrábět opravdu každý den, jinak mi to hrozně chybí. Doma mám svůj koutek, kam se každé ráno uchýlím, vyřizuji objednávky a vytvářím nové šperky. Hned vedle nás je terasa pivovaru, kde během dne slyším lidi, kteří popíjí pivo a smějí se, což mě neskutečně nabíjí.
U každého šperku, který vyrábím, přeji budoucímu majiteli, aby se mu ve všem dařilo, byl spokojený a šťastný. Možná proto je každý šperk energeticky nabitý a lidi to cítí.
Jaký je tvůj postoj ke tvorbě šperků jakožto formy uměleckého vyjádření?
Jak jsem se zmínila, je úžasné, že s uměním můžete začít kdykoliv a kdekoliv. Zároveň je plno značek šperků, které používají stejné materiály, a i přesto jsou výsledné šperky tak jiné. Proto by nikdo neměl váhat s tím, pokud chce něco takové začít dělat. Myslím si, že je to skvělá očista duše, která může pomoci mnoha lidem.
Co je pro tebe při výrobě šperků a podnikání v tomto odvětví největší výzvou?
Největší výzva je zlepšovat kvalitu, udržet energii a jedinečnost šperků. Každý den trávím čas hledáním lepších komponentů, které by vydržely déle, ale cena celkového šperku se nezvýšila.
Snad nejvíc energie vedle výroby dávám do komunikace se zákazníky, která je dle mě nejdůležitějším pilířem značky. Každou pochvalu, ale i problém si beru k srdci a snažím se to vždy vyřešit a zlepšit, aby byl zákazník maximálně spokojený.
Vzpomínáš si na šperk, který jsi vyrobila úplně poprvé?
Různé šperky jsem vyráběla úplně jako malá a s rodiči jsem měla takový rituál, že musíme všude na dovolených najít obchod s perličkama, abych mohla vytvářet nové věci. Tyto obchody dodnes miluju a obrážím je stejně se svou rodinou. Před čtyřmi lety jsem se k tomu náhodně vrátila a začala vyrábět barevné náramky, kterýma jsem obdarovávala všechny své přátelé. Když jsem je už neměla komu dávat, tak vznikla celá značka.
Máš nějaký oblíbený kus, který jsi vytvořila a má pro tebe zvláštní význam?
Největší význam má pro mě Aura kolekce, která se skládá právě z korálků, které si vozím z cest. Nejblíže mému srdci byly šperky, které obsahovaly kameny ze Starého města Jeruzaléma, které jsem tam koupila v místním obchůdku a ležely tam bůhvíjak dlouho právě kousek od energeticky nejsilnějšího místa na zemi. Dlouho jsem ty šperky nechtěla ani prodávat, protože jsem se s nimi nedokázala rozloučit, ale věděla jsem, že potřebují najít svého majitelé, kterému budou pomáhat jako talismany.
Výtěžek z prodeje své první kolekce jsi věnovala ostravskému hospici Ondrášek. Máš momentálně nějaký konkrétní cíl nebo projekt, na který se zaměřuješ?
První dva roky jsem šperky prodávala právě jen pro hospic Ondrášek, kdy celá částka bez DPH a dopravy putovala na pomoc nevyléčitelně nemocným dětem a dospělým. Dodnes s nimi spolupracuji a vytvořila jsem pro hospic pár náramků, ze kterých jim celou částku posílám. Za skoro čtyři roky se mi podařilo vybrat přes 300 000 Kč. Na Vánoce mě oslovila úžasná paní učitelka Radka, která učí prvňáčky na ZŠ Bohumila Hrabala v Praze Libni a spolu se základní školou jsme uspořádali Vánoční jarmark a vybrali krásných 15 000 Kč právě pro hospic. Jsme si jistá, že takových spoluprací bude do budoucna víc a hospici budu moct pomáhat dál.
$content$