Pátek 13.09.2024
„Lidé jsou příběhy, které kreslím,” říká Lucia Coková
Fotografie: Se souhlasem Lucie Cokové
INTERVIEW

„Lidé jsou příběhy, které kreslím,” říká Lucia Coková

Lucia se ilustracím věnuje již několik let a svou prací pomáhá značkám s jejich logem nebo brandingem. Cizí jí není ani móda a v rámci projektu Nosím si umenie na chrbte vznikly krásné limitované edice doplněné právě o její ilustracemi. Do svých kreseb vkládá kus sebe a vytváří je s respektem k hodnotám a příběhům svých zákazníků. Kde hledá inspiraci pro své kousky? Co pro ni znamená kreativita? A jak vypadá Luciin typický pracovní den?

Několik let jsi pracovala jako visual manager a teamleader pro módní řetězce. Co tě motivovalo k tomu, aby ses stala umělkyní a věnovala se tomu naplno? Byla nějaká konkrétní událost, která tě k tomuto rozhodnutí přivedla?

Umění máme tak nějak v krvi a rodině, protože můj otec působí i jako umělecký řezbář, kamenosochař a dřevořezbář.

Takže jsem odmala pořád držela v ruce tužky, barvy a pořád si něco skicovala. Pokračovalo to na střední škole v Bratislavě… Potom přišla kariéra ve zmíněných řetězcích a cestu zpět k tvorbě a umění jsem si našla během mateřské dovolené, kdy jsem si prošla různými styly, až jsem našla své srdce v tom, co právě dělám, a to mě i hodně naplňuje.

Aktuálně působíš jako freelance ilustrátorka a věnuješ se všemu, co se točí kolem kreslení. Tvé ilustrace mají specifický styl. Jak bys popsala svou tvorbu?

Moje hlavní linie se odvíjí od „módní ilustrace”, protože s módou se to všechno krásně prolíná i v mých dílech a limitovaných sériích.

Hlavním rysem je právě skica, minimalismus a focus na detail v nenápadné formě… V mé tvorbě nenajdete moc realistických obrazů, v liniích skic je vždy rozpuštěn příběh s důrazem na nějaký detail, který vynikne, když se lépe podíváte a vnímáte ho.

Když však tvořím na zakázku, snažím se do obrazů nebo ilustrací vložit kus sebe, ale zároveň se snažím vyhovět klientovi, abych nakreslila a zhmotnila jeho sny nebo vzpomínky na momenty jeho života.

Co vše najdeme ve tvém portfoliu? Je něco, čemu se věnuješ nejraději?

Kromě zmíněných skic a portrétů nejen na zakázku vytvářím loga a design pro různé značky, za zmínku stojí také série románů, kde najdete moje ilustrace i obaly knih, kresby pro finalistky Miss Slovensko či ilustrace pro šéfkuchaře jedné TV show anebo moje limitované série oblečení.

Takže je vidět, že u mě to není jen o módě, portrétech, ale i o dobrém jídle, kávě, a hlavně o zážitcích zhmotněných v mých kresbách.

Fotografie: Se souhlasem Lucie Cokové

Kresby tvoříš také na zakázku. Jak probíhá objednávka personalizované ilustrace?

Ano, personalizace na míru pro klienta je mojí hlavní linií tvorby.

Pro klienty je asi často důležité, že k tvorbě nepotřebuji fotografie, tedy ne primárně. Zakládám si na komunikaci ještě před tvorbou, během které se snažím získat co nejvíce informací – ať už prostřednictvím osobního setkání, nebo e-mailů… Ať už jde o vzhled lidí, oblečení, doplňků, míst, s nimiž souvisí zážitek, který mám pro ilustraci zhmotnit, nebo o interiér a barevnost místa, kam daný obraz bude umístěn, a mnoho dalších detailů.

Co se týče tvorby pro firmy, je to obdobné – zakládám si na komunikaci od začátku do konce tvorby, aby můj rukopis byl v dané zakázce, a samozřejmě aby klient byl spokojený a na konci zažil emoce, nejlépe pozitivní.

Mnoho umělců nerado otevřeně sděluje ceny. S jakým rozpočtem bychom měli počítat, pokud si od tebe něco necháme nakreslit?

Usmívám se, protože je to pravda, avšak ne proto, že bych nechtěla veřejně sdílet ceny, ale spíš proto, že každá zakázka je jedinečné dílo, které v mém ateliéru vzniká několik dní až týdnů.

Samozřejmě mám základní ceník pro soukromé osoby a také pro komerční zákazníky, ale vždy se to celé odvíjí od více faktorů – například od počtu postav, architektury, zda vytvářím dílo i jako obraz, nebo na oblečení…

Je možné tvé umění posílat i do zahraničí?

Samozřejmě je to možné. Mám za sebou již několik zahraničních spoluprací a klientů například z Norska, Thajska, Itálie, České republiky nebo Maďarska. Díky tvorbě v digitálním prostředí mohu své kresby v okamžiku sdílet s celým světem. Pokud jde o fyzické umění, pak je to o komunikaci s klienty z konkrétní cizí země.

Fotografie: Se souhlasem Lucie Cokové

K módě inklinuješ již od střední školy a měla jsi možnost podílet se na projektu Nosím si umenie na chrbte. V rámci tohoto projektu vznikly módní limitované kolekce doplněné právě o tvé obrazy. Jak ses k této spolupráci dostala?

Tady bych to malinko uvedla na pravou míru a upřesnila, že tento projekt jsem si vymyslela a vytvořila já v roce 2020, kdy, jak víme, byly během covidu různá opatření a já jsem moc chtěla uspořádat vernisáž.

Vytvořila jsem si proto vlastní koncept projektu, a tedy i vernisáž, která však nevisí na stěnách, ale je všude v ulicích, na loukách, horách, v kancelářích… No prostě všude, kde jste vy. Moje klientky, a nyní už i klienti, nosí mé obrazy na svém těle. Za to jsem nejvíc vděčná a inspiruje mě to k tvorbě dalších limitovaných sérií.

Všimli jsme si, že většina tvých ilustrací lidí má ženské podoby. Je za tím nějaký konkrétní důvod? Proč a jak ve svých kresbách vyjadřuješ ženskost?

Jak už jsem zmínila, moje tvorba stojí na základech „módní ilustrace”, a tam se to krásně propojuje i s tím, že momentálně již dané modely kompletně navrhuji, kreslím a šiji na Slovensku. A co může být inspirativnější než ženy, které jsou tak proměnlivé a osobité v každé oblasti? Avšak v mém portfoliu se čím dál častěji objevují i pánové, pro které kreslím.

Kde pro své kousky nacházíš inspiraci?

V lidech, protože jsou to příběhy, které kreslím. Možná jednoduché momenty, kdy piju kávu nebo si užívám velkolepý výhled na majestátnost přírody… Takže bych řekla, že život kolem mě, příběhy lidí, ale samozřejmě i cestování, knihy nebo Pinterest a Instagram jako digitální studnice inspirace.

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den? Máš nějaké rituály, bez kterých by ses neobešla?

Jednoznačně není den bez kávy (smích), ale jinak mám dvě malé děti, takže den začíná velmi rodinně, řekla bych. Před prací, když mám čas pro sebe, však zařazuji pravidelně běh – někdy si potřebuji vyčistit hlavu od tolika emotivních příběhů a nápadů, které často kreslím.

Fotografie: Se souhlasem Lucie Cokové

Lidé z kreativní oblasti se obvykle věnují více tvůrčím činnostem. Máš i ty jiné umělecké záliby, než jen výtvarné umění?

Mám pocit, že já už s tím estetičnem nějak žiju a hledám ho ve všem, v čem se jen dá.

Ať už je to focení, které ze záliby i pracovně dělám pro svůj content, nebo malba, jak ji známe, interiérový styling, či architektura naší zahrady… Hlavně ráda rozvíjím různé tvůrčí kreativní oblasti, stejně jako jsem velmi otevřená i různým sférám ve své tvorbě.

Co pro tebe znamená kreativita?

Baví mě její rozmanitost v každé oblasti a to, jak ji my lidé dokážeme vyjádřit po svém. Od architektury, přes módu, gastronomii až po film… Taková ta jedinečnost, kterou dokáže deset lidí pozdvihnout obyčejnou věc nebo okamžik deseti různými způsoby, a vždy to může být zajímavé.

Na co se tento rok ještě těšíš? Plánuješ nějaké projekty, o kterých bychom měli vědět?

Vždy se těším na každou zakázku od lidí, když mohu kreslit jejich příběhy… Těším se také na osobní setkání a na to, že se svým „live sketchingem” navštívím nová místa na různých eventech a akcích.

Chystám doslova hromadu nových limitek oblečení, obrazů a také se vždy těším na design markety, kde se s vámi mohu osobně setkat a například si jen tak popovídat. Jako tomu bylo i teď… Děkuji za rozhovor.


Instagram | Web

Napsat komentář