Již v dětství Petra Zehnálková ráda míchala lektvary z bylinek, proto se rozhodla pro studium diplomované farmaceutické asistentky. Během práce v lékárně však zjistila, že by v případech, kdy je to možné, mnohem raději pomáhala pacientům s jejich zdravotními potížemi netoxickou cestou. Rozhodla se tedy založit blog a začít se dělit o své rady na sociálních sítích a během soukromých konzultací. Jaké vitamíny byste měli zařadit do své stravy a čemu se naopak vyhnout? Co v lékárnách chybí? Jaké jsou Petřiny tipy na netoxickou kosmetiku? A proč upřednostnila vyšší odbornou školu před vysokou?
Jakým látkám se snažit ve složení léčiv a potravin vyhnout?
Je velmi těžké dát obecnou odpověď. Mnohé látky používané při výrobě potravních doplňků a léčiv jsou považovány v určitém množství za bezpečné, avšak já osobně se vyhýbám takřka všemu. Tedy jednoduše řečeno – volím takové doplňky, které obsahují pouze účinnou látku a kapsli. Případně v tekuté formě účinnou látku a glycerol/alkohol.
Účinnou látkou myslím vždy konkrétní bylinku, vitamín, minerál, aminokyselinu a podobně. Ty další látky, které se ve farmaceutickém průmyslu vesměs používají, jsou nazývány jako pomocné a slouží k usnadnění přípravy doplňků a léčiv. Jsou to nejčastěji různá plnidla, pojiva, barviva, protispékavé látky, chuťová a čichová korigencia, rozpouštědla, protimikrobiální látky, kluzné látky a další.
Co tak pozoruji z praxe, problémem je, že se o některé látce mluví jako o naprosto bezpečné a za pár let vyjde studie, která naznačuje její možnou toxicitu. Proto se já osobně vyhýbám všem takovým pochybným látkám, jelikož nechci být pár let pokusným králíkem – do doby, než se prokáže, že to vlastně bylo jinak.
Prozradila bys, o jakou konkrétní látku se jedná?
Hezkým příkladem je bílé barvivo oxid titaničitý, který byl dlouhé roky považován za bezpečný. Používal se v potravinách, doplňcích nebo lécích za účelem získání bílé barvy konečného produktu. Teprve vloni, tedy roku 2022, se zakázal pro podezření z genotoxicity. Na základě toho jej museli výrobci přestat přidávat do potravních doplňků a potravin. V registrovaných léčivých přípravcích je však nadále povolen. Předpokládám, že je to z toho důvodu, že léky prochází náročným procesem registrace a muselo by se vše měnit, což stojí obrovské peníze.
Od loňského roku už tedy spoustu produktů s oxidem titaničitým nenalezneme, avšak výrobci nadále používají ostatní barviva. Nejčastěji je to žluť SY (E110) a Indigotin/Indigocarmine (E132). Pokud si tato barviva zadáte na stránce FÉR potravina, dozvíte se zajímavé informace. Například u Indigotinu, což je modré barvivo, si můžete dohledat následující: “Na základě studií, prováděných na krysách, byl dokázán vznik zhoubného nádoru v místě vpichu pod kůži. Při ústním podání nebyl zjištěn žádný nežádoucí účinek. V souvislosti s Indigotinem probíhají rozsáhlé vědecké diskuze, dostupná data však nejsou dostačující na to, aby se dalo barvivo považovat za karcinogen. Může však způsobit nevolnost, zvracení, vyšší krevní tlak, vyrážky a další alergické reakce.” Uvádí se u něj i informace o nevhodnosti pro děti, i přesto jsem však toto barvivo nalezla ve složení těhotenských lízátek proti nevolnosti.
Kde nakupuješ léčiva, aby ses vyhnula toxickým složkám?
Já osobně nepotřebuji krásné, lesklé tabletky s uchvacující barvou, jelikož v mém těle nepořádají módní přehlídky, a z tohoto důvodu volím potravní doplňky pouze čisté, jak jsem uváděla na začátku. Ty však bohužel aby člověk v lékárně lupou hledal. Posledních několik let jsem strávila hledáním kvalitních produktů na různých nontoxic e-shopech. Například doplňky jako hořčík, vitamín C, zinek a podobně už roky vůbec nenakupuji v lékárně, ale na svých milých ověřených e-shopech a od ověřených výrobců. Konkrétně mohu doporučit Cukrfree Shop, Puravia, WERECO, NaturaPura, PŘÍRODA REGENERUJE a Netoxická domácnost. Nedám na ně dopustit!
Doporučila bys užívat doplňky stravy pravidelně?
To je velmi individuální. Vždy záleží na konkrétním zdravotním stavu, na tom, jak se stravujeme, jakou máme toxickou zátěž z prostředí, zdali jsme v dlouhodobém stresu (který například velmi spotřebovává hořčík), zdali nás trápí nějaké onemocnění či únava. Dle situace pak vím o spoustě potravních doplňcích, které jsou doslova zachraňující. A to říkám proto, že mi již přišly stovky poděkování za doporučení konkrétních kvalitních doplňků v dobře vstřebatelné formě, na čemž dost záleží. Pokud nemáte žádný zdravotní problém, jste plní energie, bez stresu, dobře se cítíte a kvalitně se stravujete, pak bych je nedoporučila. V opačném případě ano. Délka užívání i typ doplňku stravy opět záleží na konkrétní situaci.
Jaké doplňky stravy používáš ty sama?
Já sama pravidelně a dlouhodobě užívám pouze vitamín C v přírodní formě. Ostatní doplňky užívám dle potřeby, většinou nárazově v kúrách. Dále zařazuji hořčík bisglycinát od firmy Natios či Brainmax. Chemický průmysl rapidně snížil používáním pesticidů a herbicidů množství hořčíku v půdě, a kvůli tomu je v ní prokazatelně méně tohoto důležitého minerálu. Je nezbytné zmínit, že samotný hořčík má vliv na více než 300 biochemických reakcí v těle. I přesto trpí mnoho lidí jeho deficitem.
V lékárně jsem dlouhé roky pozorovala, že například běžně prodávané hořčíky moc nefungují a lidé si na to stěžovali. To byl vlastně první impulz, který mě vedl k ponoření se do této problematiky. Jakmile jsem zjistila, že existují mnohem vstřebatelnější formy než ty běžně dostupné v lékárnách, začala jsem je doporučovat. Od té doby mi chodí množství děkovných mailů a zpráv na Instagramu, kde tyto informace primárně šířím.
Existuje jeden univerzální doplněk stravy s účinnými prvky, abychom nemuseli denně jíst několik tabletek?
Na světě existuje velké množství vitamínů, minerálů, stopových prvků, aminokyselin, bylinek, přičemž každý člověk v určité situaci může potřebovat určitou kombinaci. Vyrábí se spousta multivitamínů nebo multiminerálů. Avšak já ty běžné syntetické nedoporučuji. Pokud chcete užívat preventivně nějaký “mulťák”, tak doporučuji z přírodních zdrojů a od kvalitních výrobců. Dobrým příkladem jsou například Okinawa minerály, které obsahují vápník a hořčík pro tělo v přirozeném poměru, a kromě toho ještě spoustu dalších látek, které jsou získávány z fosilizovaných korálů Sango. Dále například firma Garden of Life získává vitamíny a minerály z celistvých BIO potravin, tedy z ovoce, zeleniny nebo klíčků. Tyto produkty mohou sloužit jako výborná podpora v momentě, kdy člověk cítí, že vitamíny potřebuje.
Není lepší dostávat do těla důležité prvky skrze potraviny než tabletky či prášky?
Ano, je. V ideálním případě by to takto mělo naprosto stačit. V dnešní době však kvalita potravin poměrně klesá a mnoho lidí do své stravy více zařazuje vysoce průmyslově zpracované potraviny, fast food a podobně než celistvé potraviny získané z dobrého zdroje. Navíc jak už jsem jednou zmínila, chemický průmysl prokazatelně snižuje množství důležitých látek v půdě či vodě, a proto se k nám nedostanou v dostatečném množství. Z tohoto důvodu lidé mohou trpět nedostatkem živin, a to i přesto, že mají dostatek potravin. Jestliže se pak toto projeví nějakým zdravotním problémem či tomu chceme předejít, potravní doplňky mohou být velkou podporou. Doporučuji však v naprosté většině případů právě ty, které se získávají z přírodních zdrojů, a to hlavně kvůli celkové vstřebatelnosti a vlivu na náš organismus.
Jaké doplňky stravy bys doporučila preventivně všem?
V období od září do března bych zařadila vitamín D3+K2 z kvalitních zdrojů. Doporučuji doplňky stravy od české firmy Trime. Dále hořčík ve vhodné formě dlouhodobě či v kúrách jako prevenci. Případně také vždy při bolestech hlavy, nespavosti, únavě a křečích. Za sebe mohu poradit hořčík od firmy Natios, Brainmax či Trace minerals. Třetím doplňkem, který bych doporučila, je vitamín C získaný z přirozených zdrojů, kterými je například Acerola, Camu Camu, Amla nebo Rakytník. Vitamín C je vhodné užívat zejména v zimě a během nachlazení.
Jak se vyznat ve složení doplňků stravy a poznat, který je nejvíce účinný a vstřebatelný?
Běžný laik v tomto nemá moc šanci se vyznat, ale doporučuji se nejprve podívat na složení, tedy zda-li produkt obsahuje pouze účinné složky, a ne deset zbytečných pomocných látek. Také je dobré se zjišťovat, jestli výrobce uvádí zdroj a proces zpracovávání. Pak také u minerálů velmi záleží na formě, která vstřebatelnost ovlivňuje. Toto je něco, co roky řeším a dohledávám informace. Není to úplně jednoduché.
Jak pečovat o střevní mikrobiom?
Kvalitní výživnou stravou. Pokud to jde, vyhýbat se nadměrnému množství cukrů, modifikovaných škrobů, nadměrnému množství lepku a syntetickým chemickým látkám v dlouhodobém kontextu, a to ať už jsou obsaženy v potravinách jako aromata a barviva, v doplňcích, či lécích. Naopak zařazovat kvašenou zeleninu, dostatek celistvých potravin, masokostní vývary a podobně.
Je nutné užívat probiotika i prebiotika zároveň?
Probiotika doporučuji užívat pouze při potížích zažívacích či imunitních. To znamená při častých infekcích a ekzémech. Prebiotika zjednodušeně řečeno slouží jako potrava pro probiotika a nejlepší zdroj je za mne strava. Jsou však i produkty, například od firmy Viridian, kde se nachází přímo kombinace probiotik s prebiotiky, a mnohdy to bývá opravdu prospěšné. Jejich produkt Mother and Baby určený pro maminky a děti velmi pomáhá při kvasinkových ekzémech.
Co toxické látky v kosmetice? Řekla bys, že je v lékárnách a obchodech dostatečné zastoupení kosmetických produktů neobsahujících škodlivé látky?
Za mne je to žalostně málo a já sama tam nenakupuji. V lékárně si osobně za poslední roky, co se touhle problematikou zabývám, nevyberu už vůbec nic. Z drogérií má lepší výběr DM, kde lze najít super nontoxic výrobky od českého výrobce Purity Vision. Já však osobně nontoxic kosmetiku, tedy krémy, líčidla, sprchové gely a šampony, kupuji stejně jako potravní doplňky na nontoxic e-shopech.
Ve většině kosmetických výrobků se mi nelíbí obsah ropných produktů, sulfátů, syntetických parfémů a syntetických konzervantů. Do těla se totiž nedostává jen to, co sníme, ale také to, co si mažeme na pokožku a co dýcháme. Stejným způsobem řeším také čistící a prací prostředky. Touto problematikou se již několik let zabývá organizace Svět Non Toxic pod záštitou chemičky Katariny Hrivňákové.
Jaké konkrétní kosmetické produkty bys za sebe mohla doporučit?
Mám své nejoblíbenější výrobce, kteří mají funkční velmi příjemné účinné a nontoxic složení. Nakupuji od každého něco jiného. Nejčastěji jsou to mýdla, deodoranty, krémy. Jde o Odylique, o kterých kupuji šampon, kondicionér a sem tam nějaká mazání, Weledu, kde beru pravidelně sprchové gely nebo Purity Vision, na jejichž květové vody nedám dopustit. Jsem naprosto zamilovaná do deodorantů bez sody od Biorythme a miluji kokosové tělové mléko, masku na tvář, deodorant i opalovací krémy od Eco by Sonya. U značky Medarek se mi velmi osvědčily krémy a spousta maminek hlásí pozitivní účinky jejich zinkové masti při léčbě kvasinkových ekzémů a opruzenin u dětí.
Pak miluji například řasenku od PHB – Mesmerise, která má také hezké nontoxic složení, a zároveň dělá neskutečné řasy. Takovou jsem hledala několik let, než jsem našla a konečně jsem spokojená. Další mé oblíbené a ověřené produkty jsou od značek i+m Naturkosmetik, Alchymistky, Každý den je dar, Mark, Kvitok a Hemptouch.
Lze podpořit vzhled pokožky pomocí kolagenových nápojů? Nestačí dbát na přísun vitamínu C, díky kterému si tělo vytváří kolagen samo?
Uvádí se, že přirozená tvorba kolagenu se vzrůstajícím věkem klesá. Kolagen je pro naše tělo jako takové lepidlo a je důležitý pro správnou funkci kostí, kloubů, šlach, vazů, svalů, pokožky, nehtů a vlasů. Je však mnohem méně známo, že je důležitý také pro naše střeva, oči a kardiovaskulární systém. Já osobně doporučuji rozhodně užívat kolagen při potížích a myslím si, že po překročení třicítky není špatné si dávat 1-2krát ročně 3měsíční kúry preventivně. Je však velmi důležité, jaký kolagen si vybereme, protože od toho se odvíjí jeho účinek. Velmi totiž záleží na jeho zdroji a způsobu zpracovávání. Jsou výrobci, kteří používají odpadní části nezdravých zvířat a nejlevnější způsob hydrolyzace, a pak výrobci, kteří to dělají jinak a jejich zvířata jsou například paseny na loukách Nového Zélandu a využívají kvalitnější a dražší způsob hydrolyzace.
Poradila bys, jaké kolageny jsou vhodné a účinné?
Na internetu můžeme narazit na množství kolagenů od nejrůznějších firem, které doporučují placené modelky nebo herečky. U takových kolagenů se ale nemusí ani po roce užívání projevit žádný efekt. Často se na mě obrací lidé s prosbou o tip na účinný kolagen, protože ty s velmi dobrou reklamou nefungují. Za sebe doporučuji značky WoldoHealth, se kterým mám nejlepší zkušenosti nejen já, ale i můj tatínek a desítky mých spokojených klientů, dále Great Lakes a Planet Paleo. Pak existují také veganské zdroje, ale tam si myslím, že nebude zas tak velký efekt. Každopádně výborné veganské kolageny má Planet Paleo a Sunwarrior.
Přirozeným zdrojem kolagenu je rovněž masokostní vývar. Vitamín C má samozřejmě na správnou tvorbu kolagenu nezpochybnitelný vliv, a pokud se nám nedaří dostatek získávat ze stravy, tak doporučuji suplementovat z přírodních zdrojů. Zároveň jestliže užíváte kolagen formou doplňku, tak je důležité vitamín C užívat, jelikož zvyšuje jeho vstřebatelnost.
Není pro tebe někdy složité prodávat pacientům i chemická léčiva, o kterých víš, že jsou toxická?
Bylo to pro mne složité, proto jsem lékárnu v květnu tohoto roku již opustila a plně se věnuji konzultacím, kde se spolu s lidmi vrhám na problematiku zdraví do hloubky a doporučuji za mě nejlepší produkty, u kterých vidím výsledky většinou velmi brzo. Často sdílím recenze na osvědčené tipy také na svém Instagramu.
V lékárně jsem strávila 8 let. Zpočátku jsem, tak jako většina lékárníků a diplomovaných farmaceutických asistentů, doporučovala vše, co lékárna nabízela, jelikož jsem věřila, že se jedná opravdu o dobré léčiva a chyběly mi informace. Když jsem postupem času zjistila, že je spoustu věcí jinak, než se na první pohled zdá a zákazníci si stěžovali, že některé léky nezabírají, snažila jsem se jim doporučovat své osvědčené tipy na netoxická léčiva.
Jakým způsobem jsi zákazníkům v lékárně radila?
Často jsem jim psala papírky s informacemi, na kterých bylo uvedeno, kde si jaký produkt zakoupit. Vždy se jednalo o mnohem účinnější produkt, který se prodával klidně pod stejným názvem, ale lišil se jen v jeho formě a složení. Lidé mi pak chodili zpětně do lékárny děkovat a mnohdy chodili pouze za mnou, tím pádem mi můj přístup procházel.
Bylo to však takto poměrně náročné. Unavovalo mne, že je skladem pouze pár věcí, za které se stoprocentně postavím, a také to, že není čas každému vysvětlovat vše, co je za mne pro celkové zdraví potřeba. Proto jsem se rozhodla lékárnu opustit a začít se věnovat naplno konzultacím. Radit lidem a vidět výsledky mi dělá mnohem větší radost. Není nad ten pocit, když vám někdo půl roku po konzultaci napíše, že jeho mnohaleté potíže jsou díky vám konečně pryč, i když lékař tvrdil, že to není možné.
Řekla bys, že ti dalo studium dobrý základ, nebo nyní čerpáš spíše z informací, které jsi získala samostudiem?
Já jsem diplomovaná farmaceutická asistentka. Mým zaměřením byla práce na volný prodej a v laboratoři. Když jsem si vybírala, na jakou školu jít, zdali vyšší, nebo vysokou, tak jsem si i přes mé výborné studijní výsledky vybrala vyšší, jelikož jsem nechtěla vydávat léky na recepty a také jednoduše proto, že jsem chtěla lidem radit za mne to nejlepší, tedy vymýšlet léčbu při konkrétní situaci, a ne primárně vydávat jen to, co předepíše lékař na recept.
Studium mi určitě mnohé dalo, avšak paradoxně jsme se na škole učili hlavně receptové záležitosti – za mne je to špatně nastavený systém. Ve zkratce řečeno jsem přesně znala mechanismus působení léků na krevní tlak, antiepileptik a tak dále, a to i přesto, že jsem studovala na pracovní pozici, kde se léky na recept nevydávají. Tyto poznatky jsme probírali na úkor informací potřebných například k potravním doplňkům, tedy minerálům, vitamínům, aminokyselinám, které se vydávají denně. K nim jsme se dozvěděli pouze základní informace. Tedy časem, během praxe, jsem si vše dostudovala sama, a to z knih a odborných článků.
Jaký by měl být kvalitní farmaceut?
Z mého úhlu pohledu se kvalitní farmaceut do hloubky zajímá o zdraví a snaží se získané informace předávat lidskou formou. Nespoléhá se pouze na to, že nejlepší je to, co řeknou farmaceutické firmy, kterým jde převážně pouze o zisk, a nikoli o zdraví. Zkoumá souvislosti a přemýšlí nad vlivem syntetických látek na tělo, zejména pokud se užívají dlouhodobě. Doporučuje doplňky a léky, o kterých ví, že mají nejlepší možné složení namísto těch, které musí doporučovat pro získání finančních bonusů. Má informace o různé vstřebatelnosti minerálních látek, protože například hořčík se prodává v lékárně snad každému třetímu a z 90 % v nevhodných neúčinných formách. Stejně tak některé formy zinku mnoha lidem nezabírají. Vím to jak ze zpětných vazeb od klientů, tak i z mých konzultací se zákazníky v lékárně.
Také si myslím, že je důležité neuzavřít se v myšlení, že účinné jsou pouze syntetické produkty či pouze produkty, které jsou registrované jako lék. Ano, u léčiv se kontroluje účinnost, zatímco u potravních doplňků to výrobci mohou šidit. Proto doporučuji zjistit, kteří výrobci jsou opravdu kvalitní, tedy používají kvalitní zdroj a způsob zpracovávání. Přístup těchto výrobců se může naprosto lišit od většiny ostatních a jejich produkty pak za mne rozhodně mohou být lepší než syntetické léky.Když to jde a nejedná se o akutní či život ohrožující stav, je vhodné zkoušet doporučovat také doplňky z přírodních zdrojů. Například jsem zjistila, že přírodní sirup Erdoherbal zabírá na kašel mnohonásobně lépe než klasické syntetické léky typu Stoptussin. Je to tím, že obsahuje účinné dezinfekční a zklidňující bylinky. Zmiňuji to, protože i já v počátku věřila jen a pouze těm syntetickým lékům a přírodní varianty jsem nenabízela. Hlavně by měl mít pevné nervy a nadhled, protože práce s lidmi mnohdy není žádná sranda. (smích)
$content$