Vojtěch Vrtiška je amatérský cukrář, který se do širšího povědomí zapsal jako vítěz třetí řady soutěže Peče celá země. Díky své píli a odhodlání našel svůj umělecký rukopis, který si nejen získal zástup obdivovatelů, ale slouží také jako inspirace. Kromě pečení a cukrařiny se Vojtěch věnuje i studiu medicíny. Mají tyto dva obory něco společného? Plánuje Vojtěch vlastní pořad o pečení? A co oblíbený cukrář říká na „hrníčkové recepty”?
Preciznost, přesnost a perfekcionismus jsou tři „p”, která definující nejen cukrařinu, ale i studium medicíny. Vnímáte mezi těmito zdánlivě velmi odlišnými obory nějakou spojitost?
Tyto obory jsou velmi protichůdné – medicína je rigidní a pečení je kreativní. Jediná pojítka jste již zmínila v otázce, a to přesnost a preciznost.
Máte za sebou úspěšné účinkování v oblíbeném pořadu Peče celá země. Co byste řekl na vlastní pořad?
Myšlenka je to krásná, ale v tuto chvíli nereálná. Nedokážu si představit, jak bych to časově stíhal společně se školou, vedením kurzů a tvorbou nových receptů.
Jaká výzva pro vás v Peče celá země byla ta úplně nejhorší? Obával jste se někdy, že nestihnete své výsledné dílo odevzdat včas?
Myslím, že jsem to i v daném díle zmiňoval – bylo to pečení dětského dortu, konkrétně medvídka. Ono sochání „plyšového” medvídka během léta, ve čtyřicetistupňovém horku je poměrně stresující záležitost. Byl to i ten moment, kdy jsem se obával časového limitu.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „POKUD SE NĚKDO SNAŽÍ STÁT SPISOVATELEM KVŮLI SLÁVĚ A VÝDĚLKU, AŤ SE NA TO VYKAŠLE, JÁ SE CUKRÁŘSTVÍ A PSANÍ SNAŽÍM SPOJIT,” ŘÍKÁ TEREZA OLBRICHTOVÁ
Co pro vás vlastně bylo motivací se do soutěže přihlásit?
Chtěl jsem se jen, jako milovník cukrařiny, potkat s paní Mirkou van Gils. Zajímalo mě, co řekne na mé výtvory.
Máte mezi cukráři i nějaké zahraniční vzory?
Mám. Amaury Guichon, Cedric Grolet, Antonio Bachour a mnoho dalších.
Jak moc rád při pečení experimentujete?
Když peču, snažím se držet technik i kombinací, o kterých vím, že mi vyhovují. Lidé, kteří mě sledují, vědí, že do receptů vkládám svůj vlastní twist, a to v podobě netradičních chuťových kombinací jako koriandr s pistáciemi nebo kmín a čokoláda.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: I PÉCT SE DÁ BEZ SACHARIDŮ: VYZKOUŠEJTE LOW CARB RECEPTY S ŘADOU VÝHOD
Co říkáte na „hrníčkové recepty”? Jsou podle vás spolehlivé?
Této metodě nejsem úplně nakloněný. Vždyť odvážit surovinu na digitální váze zabere úplně stejné množství času, ne-li méně, a má to vždy konstantní výsledek.
Ve vaší práci se často objevují motivy ze světa flóry. Pečete často z nezvyklých rostlin?
Neřekl bych, že peču z nezvyklých rostlin, ale spíše z opomíjených nebo již zapomenutých surovin. Díky kaligrafii jsem se dostal k historickým kuchařkám, ve kterých jsem také získal inspiraci k tvorbě receptů a oprášil dříve využívané rostliny, jako například chuť karafiátů nebo trnek.
Během pandemie koronaviru jste upekl zákusek připomínající virus. Jak vás to napadlo?
Bylo to vyústění určité frustrace z dané situace a zároveň únik z ní. Člověk se zkrátka uchyloval ke svým koníčkům a kreativitě.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „MŮJ PRVNÍ CUPCAKE SE NEDAL JÍST, POŘÁD SE UČÍM A NEJLEPŠÍ RECEPT JE NEDRŽET SE POSTUPU,” ŘÍKÁ ZAKLADATELKA LELÍ’S CUPCAKES
Uvažoval jste i o pečení dalších mikrobiologických počinů?
Ano, udělal jsem Petriho misku s naočkovanými bakteriemi. (smích)
S jakou nejnezvyklejší přísadou jste doposud pracoval? Byla to pro vás výzva?
Poslední dort, který jsem dělal, byl z řasy nori, s grapefruitem a zázvorem. Výzvou byl poměr ingrediencí, aby výsledná chuť vyzněla, jak má.
Za sebou máte také napsání vlastní kuchařky. Co na přípravě knihy vás nejvíce bavilo? A co naopak nejméně?
Samotná tvorba byla skvělá. Byla to zase další nová zkušenost – od vytváření celého konceptu, přes vymýšlení receptů po vytváření vizuálů. Nejnáročnější částí byla postprodukce, kdy se k daným tématům musíte nesčetněkrát vracet.
Je vaše publikace vhodná i pro laiky?
Ano, velkou péči jsem věnoval kapitole s cukrářskou teorií. Pokud si tuto část čtenář prostudujte, následující recepty pro něho budou hračka.
Zdroj: Autorský rozhovor
$content$