Slovensko se může pyšnit množstvím krásných tradic, které se předávaly z generace na generaci. Neobešly se bez lidové hudby, tance a tradičních krojů. Jedním z těchto zvyků je i půlnoční čepčení nevěsty. Co je to čepčení a jak vypadá?
Svatba je sama o sobě jedním z nejkrásnějších dnů muže a ženy, kterým zpečetí svou lásku a vydají se na společnou cestu. Čepčení je lidový zvyk, který byl v minulosti součástí každé svatby. V minulosti trvala svatba tři dny a třetí den se konalo čepčení. Dříve se konalo v domě muže, protože v minulosti nebylo zvykem objednávat si místo v restauraci. Zatímco dnes se obřadu čepení účastní ženich a muži, v minulosti bylo čepčení věnované pouze nevěstě a ženám.
Dnes je tento krásný zvyk sice méně známý, ale jistým způsobem se dostává do povědomí stále více mladých lidí. Zakládají se folklorní skupiny, které provádějí čepčení s humorem, originalitou a láskou. Můžeme tedy říci, že tato tradice jen tak lehce nezanikne.
Vínek nebo závoj – symbol čistoty
Čepčení je považováno za obřad, který se vykonává o půlnoci. Nevěsta vstupuje do manželství po tomto krásném, smutném, ale i radostném obřadu. Symbolem čepčení je vínek, který se při tomto rituálu sundává z hlavy nevěsty. Nemusí to být ovšem jen vínek, ale také parta nebo závoj. Vínek symbolizuje její čistotu, nevinnost a je nahrazen čepcem, který znamená, že nevěsta vstupuje do manželství.
Tento krásný rituál je doprovázen lidovými písněmi, které jsou smutné, emotivní, ale i veselé. Některé soubory myslí i na svou vlastní originalitu, a proto přidávají i vtipné verše či říkanky, popřípadě své vlastní písně. Na závěr je zvykem zpečetit manželství přípitkem.
Průběh čepčení
Čepčení je samo o sobě vyvrcholením svatebního dne a bývá pro novomanžele zážitkem, na který rádi vzpomínají. Často je doprovázeno nejen slzami nevěsty a ženicha, ale také svatební hosté se neubrání slzám.
Začátek si každý soubor zvolí podle sebe. Některé folklorní soubory přivedou nevěstu za doprovodu zpěvu, jiné posadí nevěstu rovnou na židli a za zpěvu k ní přistoupí. Děvčata stojí za nevěstou a ženichem, zpívají tradiční písně a starší vdané ženy sundávají nevěstě z hlavy vínek. Vše se odehrává pomalu, doprovázené zpěvem.
Některé folklorní soubory mohou obohatit svůj program, který trvá půl hodiny až hodinu, vtipnými verši nebo říkankami, aby přítomné rozveselily a celý obřad se nenesl jen ve smutném duchu. Nemůže chybět ani starší, který se ptá nevěsty: „Necháš si hlavu sťat, nebo vínek sňat?“. Nevěsta dvakrát odpoví, že chce hlavu setnout, až na třetí otázání odpoví vínek. To je znamení, že se chce stát ženou a vstoupit do manželství. Za pomalé emotivní písně je jí sňat vínek z hlavy.
Nechýba ani prísaha na varešku a metlu, prípadne nožík. Je na súboroch, aké prísahy si pre mladomanželov pripravia, či vážne alebo s humorom.
Nechybí ani přísaha na vařečku a metlu, případně nůž. Záleží na souborech, jakou přísahu si pro novomanžele připraví – zda vážnou, nebo s humorem. Celý rituál končí přípitkem a následně středovým tancem, kdy svatebčané vytančí nevěstu a ženicha ve středu kruhu. Někteří novomanželé zachovali tradici, kdy vybírají od hostů peníze, když si chtějí s novomanželi zatančit.
Originalita
Folklorní soubory, které se věnují čepení, jsou po celém Slovensku. Některé se snaží co nejvíce přiblížit původním zvykům svých předků, jiné se snaží přidat něco nového, ale stále v souladu s tradicí. Je pochopitelné, že při množství souborů je někdy nutné určitým způsobem vyniknout. Tedy dělat něco, co jiné soubory nedělají, případně obohatit svoje čepení něčím zajímavým a vtipným.
Čepení zanechává dojemné a šťastné pocity a je krásným vyvrcholením svatebního dne. I když tato tradice není součástí každé svatby, přibývá mladých lidí, kteří ctí slovenské tradice. Nevěsta se může obřadu čepení zúčastnit ve svých šatech, ale někteří dávají přednost tradičnímu kroji. Znáte tento zvyk i vy?
$content$