Budoucnost. Sice se říká, že máme žít v přítomnosti, ale v případě tématu jako je klimatická krize se v přítomnosti myslet nedá. Činy, rozhodnutí a chyby budou mít vliv na to, jaká bude budoucnost. V jaké krajině budeme žít. Jakým způsobem budeme žít. Co se tedy stane, pokud nezpomalíme klimatickou změnu?
Diskusí o klimatické krizi a jejím dopadu nejen na přírodu, ale i na samotný lidský život, postupem času přibývá. Lidé se začínají zajímat o svou budoucnost a podnikají kroky k ekologičtějšímu životu. Ale co ty činy? Kroky, které by vedly ke zpomalení dopadů, zatím nejsou příliš viditelné, což dokládá řada studií, které nám předkládají děsivé scénáře.
Projevy sledujeme i dnes
Byla by hloupost tvrdit, že dopady klimatické změny nepociťujeme již dnes. Proto je na místě ptát se, co horšího by se mohlo stát. Samozřejmě, existují země, které těmito dopady trpí více, a jiné, které trpí méně, ale nemůžeme popřít, že změny klimatu existují, jsou známé a citelné i dnes a nebude tomu jinak ani v budoucnu.
Nejčastějším projevem klimatických změn je proměnlivé počasí, které má často extrémní sílu. Ničivé povodně, silné větry nebo extrémní vedra začínají ohrožovat nejen přírodu, ale i lidi a lidské zdraví.
Některé změny jsou nevratné
Mnozí se mohou stále dívat do minulosti a vnímat změny jako součást života. Příroda prošla mnoha změnami, zejména klimatickými, ale ve srovnání se současností byly tyto změny pomalé. Jakmile do hry vstoupila lidská činnost a začaly se zvyšovat produkce emisí, planeta se začala oteplovat závratnou rychlostí. To, že rychlé změny klimatu jsou způsobeny především lidskou činností, je vědecký fakt, pod který se podepsalo 11 000 vědců ze 153 zemí.
Zpráva zveřejněná The Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) uvádí, že emise skleníkových plynů vzniklé lidskou činností způsobily od roku 1850–1900 oteplení planety přibližně o 1,1 stupně Celsia. Někomu se to může zdát jako nízké číslo, avšak vědci tvrdí, že na každých 0,5 stupně Celsia připadá nárůst intenzity veder, rizika silných srážek, sucha a povětrnostního počasí.
Zpráva od IPCC také uvádí, že v příštích dvou desetiletích překročíme oteplení o 1,5 stupně. Vědci rovněž sepsali scénáře, které by mohly nastat, pokud se oteplování nezpomalí. Podle nejhoršího scénáře, kde se mluví o vysokých a velmi vysokých emisích, se předpokládá, že se do konce století oteplí o 3,6–4,4 stupně. Střední scénář ukazuje pravděpodobnost, že se teplota zvýší o 2 stupně.
Dva stupně jsou kritické, ale co čtyři stupně?
Číslo dva je samo o sobě nízké a u mnoha lidí nevyvolá téměř žádné emoce. V klimatické krizi je každý půl stupeň varováním a předzvěstí změn, které nebudou příznivé. Předpokládá se, že při dvou stupních by se extrémní teploty již dostaly na hranici únosnosti, a to nejen pro zemědělství, ale zejména pro lidské zdraví.
Horší scénář by nás čekal při čtyřstupňovém oteplení. Například na Slovensku by se průměrná roční teplota zvýšila o 5 až 6 stupňů. Vysoké teploty přesahující 40 stupňů by již nebyly vzácností, ale běžným jevem. „Takové oteplení bude mít drastický vliv na přírodu, produkci potravin, ohrozí zdroje pitné vody a zdecimuje zdraví obyvatel,“ uvádí publikace Dopad klimatické krize na Slovensko, jimiž autory jsou novinář Andrej Barát a klimatolog Jozef Pecho. Kromě toho se v ní uvádí, že na Slovensku by zanikly čtyři roční období a zůstaly by jen dvě – dlouhé, horké léto a mírná deštivá zima.
S klimatickou krizí souvisí i srážky. Kromě zvýšení rizika přívalových dešťů, sedmá zpráva IPCC upozorňuje, že v letech 2075–2100 klesne celkový úhrn srážek přibližně o 10 %. To souvisí s rostoucími vysokými teplotami, které se podle odhadů do roku 2050 zvýší až čtyřnásobně.
Horka mají také vliv na zdraví
Není nic cennějšího než naše zdraví. Paradoxem však je, že ho jako lidstvo ohrožujeme. Naše činnosti, při nichž vznikají emise, významně přispívají k extrémnímu horku, které není problémem nejen ve dne, ale i v noci. V noci by se měl lidský organismus díky ochalzujícímu prostředí regenerovat. To, samozřejmě, za tropických nocí není možné, protože i z vlastní zkušenosti můžeme říci, že kvalita spánku se v horku snižuje.
Trpí i zemědělství
Vypěstované potraviny jsou základní složkou každého jídla. Klimatická změna výrazně ovlivňuje i zemědelství, díky němuž máme přístup k plodinám. Problémem je, že za 40 let ubyla až třetina orné půdy. Tento úbytek je způsoben erozí, znečištěním nebo rozšiřováním pouští.
Kromě toho se také zvyšuje riziko neúrody. Dalším problémem jsou produkční šoky, které se v minulosti vyskytovaly zhruba jednou za 100 let. V budoucnu se jejich výskyt může zvýšit a budou se vyskytovat každých 30 let nebo častěji. Důsledkem těchto šoků je problematický růst cen potravin, s nímž se společnost potýká již dnes. Kromě toho, že bude přibývat lidí, kteří si kvůli vysokým cenám budou obtížně zajišťovat potraviny, prokazatelně také způsobují nestabilitu v zemích, což vede k nucenému vysídlování obyvatelstva.
Postupné oteplování však bude mít dopad na úrodu v oblastech, kde již v současnosti horko v letních měsících omezuje zemědělskou produkci. „Odhaduje se, že po roce 2025 se průměrná teplota půdy na Slovensku ve vegetačním období zvýší o jeden stupeň,“ uvádí se ve zmíněné publikaci.
Kvůli nedostatku srážek klesne také půdní vlhkost, a to až o 10 %. To bude mít vliv na organickou půdní hmotu, která se bude intenzivněji mineralizovat.
Se zemědělstvím souvisí také voda. Právě klimatická krize bude mít zásadní vliv na její dostatek, resp. nedostatek. Plocha, která bude postižena kritickým nedostatkem vody, se bude neustále zvětšovat. Pravdou však je, že již dnes trpí nedostatkem vody i některé regiony na Slovensku. A skutečnost, že voda je pro lidský život nezbytná, je nad slunce jasné. Přesto jsme dosud nepodnikli žádné kroky, které by hrozící kritické situaci pomohly zabránit.
Co bude dál, je jen na nás
Za celé desetiletí se lidstvu podařilo urychlit klimatické změny do neuvěřitelných výšin. To, co se v minulosti dělo pomalu a přirozeně, se dnes odehrává závratnou rychlostí. My, lidé, si nicneděláním pomalu odstřiháváme cestu zpět. Hrozí nám oteplování, které již způsobilo neuvěřitelné množství úmrtí.
I když ještě není úplně pozdě katastrofu zvrátit a zachránit lidstvo před kolapsem, k některým změnám stejně dojde. Každý den lhostejnosti však znamená další oteplování a ohrožení nejen přírody, ale i nás – lidí. A to, jaká nás čeká budoucnost, je pouze v našich rukou.
Zdroje:
$content$