„Kde není poptávka, tam není nabídka,” říká Marie Syrovátková
Marie Syrovátková se věnuje tomu, co ji baví a těší nejvíce – tvoření. Již během studií objevila zálibu v řemeslech a lokální tvorbě. Vystudovala Střední umělecko-průmyslovou školu, na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara si zvolila obor Fashion design a od roku 2018 působí pod vlastní módní značkou Masha. Jak vznikají Mášiny návrhy? Jaké poselství se skrývá za její značkou? A jakou věc si koupila naposledy?
Je skvělé vidět na scéně další značku, která respektuje řemeslo a udržitelnost. Ve světě módy jsi už ušla dlouhou cestu. Pověz nám, jak to všechno začalo. Co tě vedlo k založení vlastní značky Masha?
Zájem o můj obor začal už velmi brzy. Prakticky jsem vyrůstala v dílně mé maminky mezi látkami a zakázkami. Fascinovala mě tvorba oděvu od začátku až do konce. Ale po celou dobu studia jsem neměla výrazné ambice založit vlastní značku. Spíš převládal strach. Ráda bych tu popsala, jak bylo založení značky promyšleným tahem, ale opak byl pravdou. U mě to byla náhoda. Můj kamarád měl kamaráda a jeho manželka hledala další značky do sdíleného showroomu, a tak mě doporučil. Neměla jsem ani značku, ani produkty k prodeji. Na pohovor jsem přišla jen s prototypem kožené kabelky, kterou bych chtěla prodávat. Kabelka se zalíbila a já měla 3 měsíce do otevření showroomu, abych zvládla vše zařídit.
Bylo vždy tvým cílem stát se udržitelnou a etickou designérkou?
Takhle jsem nad tím nepřemýšlela. Na začátku byla velká touha tvořit cokoliv svého. Na cestu udržitelné designérky mě navedla čistá praktičnost. Nechtěla jsem tvořit z materiálů, které by mně samotné byly velmi nepříjemné. Nechtěla jsem řešit výrobu přes půlku světa. Ani by to nebylo možné v tak malém nákladu. Oděv na e-shop tvoříme v dílně mé maminky a zakázky tvořím sama. Zakázková tvorba ke mně vlastně také přišla sama. Zpočátku jsem neměla touhu tvořit na míru. Postupem času se vše tak krásně udržitelně poskládalo.
Kdy se zvýšilo tvé povědomí o problematice „fast fashion”?
To bylo už při studiu, kdy jsem měla brigádu v jednom módním řetězci. V obchodě jsem vydržela rok a půl. Když jsem nastupovala, byly jen 4 kolekce za rok. Když jsem odcházela, nové kolekce se vybalovaly každých 14 dní. O poměru ceny a kvality se nedalo ani mluvit. Mé hodnoty byly úplně odlišné, proto jsem odešla.
Vzhledem k tomu, že udržitelnost a „fast fashion” jsou v popředí zájmu mnoha z nás, čelí módní průmysl v posledních letech ostré kritice. Jak udržitelnost zapadá do tvého obchodního konceptu a jak ji vnášíš do svých návrhů?
Udržitelnost se prolíná celou mou tvorbou. Navrhuji nadčasové střihy, vybírám kvalitní materiály, tvoříme v malém nákladu u nás v České republice a také tvoříme na zakázku na přání zákaznic.
Co jsou podle tebe klíčové aspekty, díky kterým je tvá značka udržitelná?
Tady se budu opakovat. Výběr kvalitních materiálů, tvorba ve vlastní dílně, tvorba v menším nákladu, tvorba zakázky přímo na míru.
Jak bys popsala módu, kterou tvoříš? Pro koho je určená?
Tvořím jemnou a křehkou módu pro všechny ženy, které mají smysl pro detail, chtějí se cítit krásně a mají rády prvky folkloru. Ty přetvářím do současné módní podoby.
Tvé modely jsou velmi jemné a ženské. Netvoříš však žádné kolekce – několikrát do roka jen osvěžíš svůj e-shop. Jak vznikají tvé návrhy?
Návrhy vznikají velmi pomalu, proto se nikdy nechci tlačit do velkých kolekcí. Na začátku vytvořím hrubou skicu a následně modeluji z pomocného materiálu na figuríně nebo postavě. Hledám správné tvary a linie. Nejtěžší je pro mě převést představu do reality. Vysním si třeba modelaci, která je sice skvělá, ale nefunguje s ženskými proporcemi. Je to neustálá cesta kompromisů.
Kde čerpáš inspiraci?
Nechávám se inspirovat vším kolem sebe. Jednoduše mě inspiruje samotný život. Ale z mé tvorby je patrný zájem o folklor. Objevují se u mě prvky jako batistové krajky, řasení, nadýchané rukávy a modrotisk. Snažím se je propojit se současným pohledem na módu.
Na výrobu některých šatů využíváš modrotisk – speciální techniku tisku motivů na materiál. O co konkrétně jde a jak to vypadá v praxi?
Modrotisk si sama netisknu, to by ani nebylo v mých silách. Objednávám metráž v rodinné dílně, kde tisknou modrotisk tradičním způsobem. Ten se tiskne ručně pomocí dřevěných forem a tiskařské rezervy. Poté se barví indigem – barvou rostlinného původu. Podrobněji to mám popsané u modrotiskových šatů.
Když mi materiál dorazí, musím modrotisk nejprve odmočit a vyprat přebytečné indigo, které v něm po barvení zůstává. Až potom, když už materiál nebarví, se šijí šaty z modrotisku.
Které kousky bys označila za vrchol své tvorby? Máš nějaké oblíbené?
Mezi oblíbené patří právě šaty z modrotisku. Jsou se mnou téměř od začátku značky. A také jsou hodně oblíbené velké piknikové šaty – ty se dočkaly i svého nejmenšího provedení na křtiny v dětské velikosti 62. A mé oblíbené jsou vždy ty nejnovější kousky.
Co sis naposledy koupila?
Šaty z druhé ruky z mého oblíbeného online vintage obchodu.
Co pro tebe znamená tvořit? Je nějaké poselství, které chceš šířit svými návrhy?
Tvoření pro mě znamená absolutní volnost a svobodu. Nepotřebuji šířit žádné poselství, jen čistou radost z krásného oděvu.
Kdybys mohla změnit jednu věc, aby byl módní průmysl udržitelnější, co by to bylo?
Aby každý z nás nakupoval méně, ale rozumně. Kde není poptávka, tam není nabídka.
Masha je na trhu od roku 2018. Kam by ses s ní chtěla posunout? Máš nějaké konkrétní plány?
Dlouhodobější plány mám, ale zatím ještě nejsou ve fázi, kdy bych o nich mohla mluvit. Ale do té doby chci fungovat stejným způsobem – několikrát do roka osvěžit e-shop a věnovat se zakázkám na míru.
