Nutriční terapeutka a odbornice na problematiku výživových věd se specializací na veřejné zdraví Monika Kolář se již více než 10 let věnuje práci s klienty a pracuje také jako externí konzultantka pro společnosti zaměřené na zdraví, prevenci a optimalizaci stravovacích návyků. Studovala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a po krátké přestávce v Berlíně ukončila svá studia diplomovou prací na Vídeňské univerzitě ve Vídni. Stačí nutričnímu terapeutovi jen několikaleté studium? Proč místo samodiagnostiky navštívit odborníka? A co je to vlastně zdravé stravování?
Kdy ses začala zajímat o výživu a zdraví a co tě přivedlo k nutriční terapii?
Moje fascinace „jídlem jako vědou” začala někdy v teenagerských letech, kdy jsem si ráda z novin a časopisů vystřihovala články o účincích potravin na naše zdraví. Ukládala jsem si je do krabice od bot. Zdá se, že někde v té krabici se začal psát můj příběh nutričního terapeuta dávno předtím, než jsem si vůbec dokázala představit, že by mě výživa mohla živit.
Jak dlouho ti trvalo získat kvalifikaci a jaké výzvy jsi musela překonat?
Studium nutriční terapie v rovině kvalifikace zdravotnického pracovníka se specializací na preventivní a léčebnou výživu trvá minimálně tři roky (bakalářský stupeň). Následné nadstavbové magisterské studium trvá dva roky. Cesta za kvalifikací ve výživě však studiem rozhodně nekončí. Poznatky v oblasti výživových věd dynamicky postupují a jako nutriční terapeuti se za pochodu neustále učíme neustále.
K překonání výzev během studia nemohu poskytnout úplně objektivní pohled, ale pokud můžu vybrat jen jeden aspekt, byla by to určitě časová náročnost – stovky hodin strávených na praxi na různých nemocničních odděleních, zdravotnických i nezdravotnických pracovištích zaměřených na výživu v kontextu prevence a terapie.
Na čem si ve svém poradenství zakládáš a co je tvým cílem?
Na férovém přístupu založeném na aktivním dialogu s klientem a hledání nejlepších aktuálně dostupných řešení – časově, finančně i emocionálně. Na rozumných kompromisech bez zbytečných extrémů. Na kvalitní výživě a potravinách, které ale nutně nemusí být speciální, drahé nebo komplikované. Na poznatcích podle medicíny založené na důkazech (evidence based medicine).
Jaké výhody nabízí návštěva kvalifikovaného odborníka na výživu ve srovnání se samodiagnostikou?
Samodiagnostika je zrádná hlavně v tom, že žijeme ve světě přímo přesyceném „samodiagnostikami”, zaručenými návody a senzačními řešeními. Nechci paušalizovat, ale v praxi se příliš často setkávám s tím, že lidé podstoupí různé alternativní, lékařsky neschválené diagnostiky, nebo si sami načítají poznatky z internetu a postupně vyřazují z jídelníčka čím dál víc potravin. To vede do začarovaného kruhu dietních restrikcí, které paradoxně mohou ještě zhoršovat původní problém nebo diagnózu, kvůli které restrikce vůbec začaly. Právě proto je klíčové podstoupit kvalifikovanou diagnostiku u lékaře a po stanovení diagnózy následně doladit a konzultovat výživu s nutričním terapeutem ve smyslu hesla: „Zaměřit se na to, co mohu do jídelníčku přidat, ne na to, co musím eliminovat.”
S jakými zdravotními problémy za tebou chodí lidé nejčastěji a jaké druhy služeb poskytuješ?
Moje dvě nejčastější domény jsou rozumná redukce hmotnosti, zejména u lidí, kteří už takříkajíc „zkusili všechny možné diety”, a také lidé s různými více či méně komplikovanými potravinovými omezeními.
Jak vypadá tvé poradenství v praxi? Jak přistupuješ k novým klientům a hodnotíš jejich nutriční potřeby?
Aktuálně působím jako nutriční terapeut výhradně online. Předtím, než s klientem začnu spolupracovat, je pro mě velmi důležité podrobně poznat jeho cíle a požadavky, aktuální zdravotní stav a životní styl. Neméně důležitá je také emoční nastavení ve vztahu k výživě – jak se aktuálně cítí, jak vnímá určité potraviny, jak na jeho výživu působí stres a spánek. Objektivně výživu hodnotím skrz několikadenní záznamy stravování, podrobný anamnestický dotazník a případná další vyšetření v režii klientova lékaře nebo externích zařízení (např. měření tělesného složení, krevní testy, genetické testy).
Dalo by se vyhnout častým onemocněním, kdyby lidé upravili stravu a celkový životní styl?
Dnes už nemáme pochybnosti o tom, že vyvážené stravování, ale především i fyzická aktivita, vyhýbání se tabáku a alkoholu mohou snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny a chronických respiračních onemocnění. Ne každému však „příroda” – genetika nadělila stejnou míru odezvy vůči faktorům životního stylu, a proto je pro každého z nás velmi důležité si zdravý životní styl aktivně udržovat v rámci svých okolností a možností.
Co podle tebe definuje zdravé stravování?
Zdravé stravování je vysoce individuální. Myslím si, že ho explicitně pro konkrétního člověka nedefinuje jen nějaká konkrétní sada potravin, ačkoliv dnes již máme poměrně přesvědčivé poznatky o tom, které potraviny a stravovací vzorce mají největší potenciál dlouhodobě přispívat ke zdraví. Panuje jednoznačná shoda na tom, že je výhodné konzumovat jednoduché, minimálně průmyslově zpracované potraviny a polotovary. Jíst pestře, to znamená co nejširší škálu potravin, zejména ovoce, zeleniny, obilovin a luštěnin. Najít zdravou rovnováhu mezi požitkem a upřímnou radostí z jídla na jedné straně a zdravou střídmostí bez extrémních restrikcí na straně druhé.
Prozradíš nám nějaké osvědčené tipy, jak můžeme začlenit do své každodenní rutiny malé změny, abychom si zlepšili své zdraví?
V první řadě naučit se důvěřovat malým změnám a nebýt na sebe příliš přísný. Pokud člověk dříve téměř sotva zkonzumoval jeden kus ovoce denně, může dávat větší smysl zkusit zařadit dva kusy ovoce denně, než najednou skočit na „ovocný detox”. Analogicky je možné malými kroky přistupovat k jakékoliv trvalé a udržitelné změně životosprávy. Konzistentnost uplatňování změn, tedy věnování se jim pravidelně, je přitom mnohem důležitější než perfekcionismus, čili být vystaven tlaku dělat vše na sto procent a nepřipouštět občasné odchylky nebo selhání, které k procesu změny neodmyslitelně patří.
Tvé sociální sítě jsou nabité edukačním obsahem, v rámci kterého řešíš zábavná, ale i vážná témata o úloze výživy v našich životech. Které aspekty tvé práce tě baví nejvíce?
Úplně nejvíc mě baví uvědomění, jak hluboký přesah má zkvalitnění a zfunkčnění výživy i do zkvalitnění a zfunkčnění běžného života. Jídlo často není jen o jídle – je o pocitech, emocích, vztazích – se sebou samým i našimi blízkými, a právě proto je mým velkým potěšením a zadostiučiněním, jestli svojí „výživnou troškou” dokážu vnést víc náhledu, potěšení a smyslu do prožívání běžných dní.
S jakými mýty ve výživě se nejčastěji setkáváš?
Je jich tak moc! Nikdy mě však nepřestane fascinovat, že ještě i v roce 2024 existují detoxy.
V současné době je na trhu tolik doplňků, které jsou silně propagovány nejen na sociálních sítích… I ty jsi pracovala v oblasti prodeje potravin a doplňků stravy. Jak poznáme, kdy opravdu potřebujeme doplněk?
V první řadě již z názvu „doplněk stravy” vyplývá, že by měl být jen doplněním k pestré a vyvážené výživě. Pokud z jakéhokoliv důvodu není možné pestrost a vyváženost naplnit, nebo pokud si to vyžaduje zdravotní stav, dává cílená suplementace na základě objektivních dat (např. z krevního obrazu) velký smysl. Objektivnost dat je v tomto směru velmi důležitá, jinak suplementace spíš připomíná loterii než cílený krok k ochraně a podpoře zdraví.
Pokud jde o tvou výživu, jaké stravování preferuješ? Máš nějaké „guilty pleasure”?
Raději než „guilty pleasure” používám pojem „hravé jídlo” nebo „potraviny pro radost”. Osobně mi nejvíc vyhovuje model stravování podle středomořské kuchyně – hodně ryb, libového masa, olivového oleje, který mým obrovským favoritem, ovoce, zeleniny a luštěnin – miluji cizrnu. A jsem absolutní „rýžomil”, tedy člověk, který kdyby do konce života mohl jíst jedinou potravinu, byla by to rýže. (smích) Nepiju kávu ani alkohol, nejím vepřové maso, protože mi nechutná. Jinak ale nepohrdnu ani koláčky a hořkou čokoládu, o horké s šlehačkou ani nemluvě! Zbožňuju majonézu a nejčastěji piju zelený čaj, protože mi upřímně chutná, i kdyby nebyl zdrojem antioxidantů.
Jaké jsou momentálně tvé oblíbené produkty pro zdraví a wellness a proč?
Mobilní aplikace Breathe pro jednoduché, dostupné a krátké dýchací cvičení. Lahůdkové droždí se sladem, což je mimořádně hodnotná a chutná potravina bohatá na vitamíny skupiny B a bílkoviny. Skvěle vyladí jakékoli slané jídlo – lze ho posypat na zeleninu, přidat do pomazánek, omáček a polévek. A SPF krém na obličej s ochranným faktorem 50+, protože se přiznám, že jsem dlouho ochranu před sluncem zanedbávala, ale snažím se poslouchat dermatology a zvykám si na pravidelné používání. I v zimě, i když je zataženo.
Jak se u tebe lidé mohou v případě zájmu zarezervovat konzultaci?
Zastihněte mě nejlépe na e-mailu a také na Instagramu.
$content$