Tetováním se dnes může pochlubit téměř každý z nás – ať už jde o malou kresbu, nebo umělecké dílo. Svou zálibu v tetování našel i Viktor Srpoň, bývalý webdesignér. Jak se k této práci dostal? Setkává se s předsudky? V čem se jeho tvorba liší od ostatních? A kolik tetování má on sám?
Viktore, několik let ses věnoval webdesignu. Kdy jsi našel zálibu v tetování?
Bylo to shodou okolností téměř přesně před 10 lety, přesněji v lednu 2013. Bylo mi čerstvě 20 let a s bývalou přítelkyní jsme si koupili první sadu na tetování. V té době jsem ještě pracoval na plný úvazek jako programátor.
Jaké byly tvé začátky? Popiš nám svou cestu k prvnímu tetování…
Bez ohledu na všechny překážky a tvrdé pády byly moje začátky nepopsatelně nádherné. Jelikož jsem programoval od svých 13 let a podařilo se mi umístit na soutěžích v rámci Slovenska i mimo něj, hned po dokončení střední školy jsem mohl díky těmto výsledkům nastoupit do práce. Od toho momentu ale věci nabraly rychlý spád, první zaměstnání vystřídalo druhé, to třetí a já jako 20letý kluk vyhořel. To, čemu jsem zasvětil svoji pubertu, se mi najednou znechutilo.
O nějaké firemní kultuře jsme si v té době mohli nechat jen zdát. Pracoval jsem nonstop, a to se odrazilo na mém duševním i fyzickém zdraví. Někdy v té době jsem poprvé někoho tetoval a pro mě jako empatického člověka to byl extrémně silný zážitek. Ten pocit si pamatuji dodnes – že to tam zůstane navždy, moje práce, dokud ta žena nezemře, tam bude. Od té chvíle jsem věděl, že jediné, co chci, je tetovat. Bral jsem to také jako druhou šanci od života, živit se tím, co mě baví a naplňuje, a tak jsem si potom dal záležet, aby se mi to nezhnusilo stejně jako programování. Doteď jde o neutuchající touhu tetovat všechno, co se hýbe, včetně sebe samého.
Jako webdesignér jsi měl určitě dobře placenou práci. Nebál ses přechodu do zcela neznámého odvětví, a tak trochu i nejistoty?
Bál, samozřejmě, že bál. Byla to ale perfektní škola, a právě během těchto nejtěžších let jsem se naučil hodně o životě, tak i o sobě. V té době jsem si jako programátor mohl vydělat 1 200 eur měsíčně, před deseti lety to byly opravdu pěkné peníze, a zvlášť pro 20letého kluka. Zpočátku téměř nikdo nechápal, co dělám. Proč se vzdávám tak krásného příjmu, navíc s možností home office…
Největším problémem bylo naučit se žít bez jistoty stálého příjmu. Někdy byl týden nebo dva, někdy měsíc, kdy jsem nevydělal nic. To se pak velmi špatně spí, když nevím, z čeho zaplatím nájem. Téměř hned, jak jsem začal vydělávat, jsem se osamostatnil a od 19 let jsem bydlel v podnájmu – takže jsem v té době hodně riskoval. Strachu je třeba čelit, vyplatí se to.
Jakému stylu se ve své tvorbě věnuješ a čím se liší od ostatních?
Postupem času jsem si vykreslil vlastní rukopis, který se nejvíc přibližuje tetováním stylu old school a traditional. Hrubší linie, omezená paleta barev a vypálené stíny. Moji práci lze rozdělit na zakázkovou, což je příprava motivu na míru podle přání, a volnou, která vzniká v mém volném čase vedle tetování.
Jak probíhá celý proces od výběru až po hotové tetování?
Velmi jednoduše – většinou si vyberete něco z mých připravených motivů, nebo vám nakreslím něco na míru a domluvíme se na termínu tetování. Komunikace probíhá na Instagramu, případně e-mailem nebo osobně. V den termínu si projdeme motiv, v případně potřeby změním to, co je potřeba, a přejdeme k samotnému tetování. Je pro mě důležité, aby to byl příjemný zážitek od začátku do konce a abyste se cítili uvolněně a pohodlně. Tetování obvykle trvá od půl hodiny do 2–3 hodin, u větších projektů řekněme 5 hodin. Následně se tetování zalepí, dostanete instrukce, jak se o tetování starat, a odcházíte.
Jaké tipy máš pro ty, kteří uvažují o svém prvním tetování?
Existuje mnoho stylů tetování a každému se líbí něco jiného. Nejprve si udělejte pořádný přehled o tom, jaká různá tetování se dělají, a najděte si to, co se vám líbí a hodí se k vašemu stylu oblékání nebo osobnosti. Lidé jsou různí a opravdu je rozdíl mezi barevným realistickým tetováním, černobílým old school a dotwork fineline. Následně se rozhodněte, jestli chcete motiv ukradený z netu a nevadí vám nosit kopii tetování, které bylo uděláno pro někoho jiného, nebo jestli máte zájem o autorský výtvor, který budete mít jen vy a má rukopis daného tatéra nebo tatérky. Na základě těchto dvou kritérií pak najdete tatéra nebo tatérku, které kontaktujete. Nebojte se zeptat na cokoli, co vás zajímá – jsme tu pro vás a jsme tu také proto, abychom vám vše vysvětlili a případně vás nasměrovali.
Existují nějaké trendy nebo návrhy, které si lidé nechávají tetovat nejčastěji?
Trendy existují ve všech oblastech. V tetováních se to dále dělí podle stylů. V poslední době se k nám ze západu dostává ignorant a neotribal, a to hlavně díky životnímu stylu kolem elektronické hudby, která je v současné době opět na vzestupu. Ten nejvíce uvidíte u lidí, kterým je kolem 20 let.
A potom se to v jednotlivých stylech liší, v realistice je to jeden rok vlk s lesem kolem předloktí, další rok portréty z trendy seriálů nebo filmů. Na tom, že se živím vlastní tvorbou, se mi nejvíc líbí, že se nemusím přizpůsobovat tomu, že v roce 2015 byla trendy trash polka, tak dělám trash polku. Pak byla poptávka po realističtějších tetováních, tak jsem se začal učit realistiku, a zatímco jsem se ji učil, přišel na řadu křivý ignorant nebo neotribal.
Mám vlastní tvorbu, která se samozřejmě vyvíjí a mění spolu se mnou. Sice vydělávám podstatně méně než ti, kteří surfují na vlnách trendů, ale mně to je takto přirozenější. A to je v pořádku, stejně jako to, že se někdo cíleně přizpůsobuje tomu, co právě letí. Každé zboží má svého kupce.
Téměř každý má dnes alespoň jedno tetování. Setkáváš se navzdory tomu ještě s předsudky?
Určitě bych se s nimi setkával, kdybych se přestěhoval do menšího města nebo do prostředí, kde je to pro místní cizí. To je přirozené. Nepamatuji si ale, že by se mi v životě stalo, že by se ke mně lidé kvůli tetování chovali odměřeně. Myslím, že se dá na člověku poznat, jestli je to dement, nebo normální týpek. Ale je pravda, že kdo ví, jaký bych měl úspěch, kdybych chodil po Nižné Poliance prodávat hrnce od domu k domu – jestli by mi vůbec někdo otevřel. (smích)
Co považuješ při své práci za největší výzvu?
Najít si svůj vlastní rukopis a uživit se vlastní autorskou tvorbou. Uživit se motivy z netu dokáže každé druhé nemehlo, které si zaplatí kurz. A zvlášť v dnešní době, která řemeslníkům nepřeje. Lidé i v tomto ohledu hloupnou a často se stává, že nechápou, co je na použití motivu z netu principiálně špatně.
Kolik tetování máš ty? Mají všechna smysl, nebo plní čistě estetický účel?
Tetování nespočítám, jednotlivých motivů je přes 50, ale spojuje je i nějaké pozadí. Případně nevím, jak spočítat to, že mám půlku pravé ruky černou. (smích) Mám jich stále málo. Zpočátku to byla tetování, která měla význam, následně přišla ta, která plnila estetický účel, jsou funny nebo vznikla jen tak z nudy. Ne každé tetování, dokonce ani jedno, nemusí mít význam, je to zcela subjektivní a není v ničí moci hodnotit, zda tetování musí mít význam, nebo ne. Momentálně jsem ve fázi, kdy si už vybírám tatéry a cíleně začínám sbírat kousky od konkrétních, prioritně zahraničních tatérů.
Sleduješ nějaké známé tatéry, které považuješ za své vzory?
Asi bych je nenazýval vzory. Jsou lidé, kteří jsou pro mě obecně inspirací tím, jak žijí a jak mají v životě nastavené hodnoty. Ani nevím, jestli jsem měl někdy myšlenky typu: „Až budu jednou velký, chtěl bych být nejlepší tatér na světě jako… a tetovat celebrity.“ Sleduji spoustu tatérů a tatérek, kteří mají svou tvorbu a líbí se mi. Je však jiná než ta moje.
Jakou radu bys dal někomu, kdo uvažuje o kariéře tatéra? Jsou potřeba nějaké speciální dovednosti, nebo se jím dnes může stát každý?
Pokud vás to baví, jděte do toho. Zkuste to a uvidíte, jestli je to pro vás, nebo ne. Tetování, stejně jako každá jiná dovednost, je o konzistenci a pravidelnosti. O frustraci z toho, že to nejde, o malých vítězstvích z toho, že se něco pěkně zahojilo. Hlavně to není atomová věda, není třeba to brát až tak vážně. A koneckonců, co člověk v životě potřebuje?
Dnes jsi majitelem tetovacího studia v Košicích. Jaké máš další plány do budoucna?
Věnovat se své tvrobě a pravidelně jezdit tetovat do zahraničí. Postupem času se dostávám i k tvorbě ilustrací mimo tetování, což mě velmi těší. Ostatní si nechám pro sebe, dokud nebudou hotové. A samozřejmě to nejdůležitější – žít život. Jsme tu jen na velmi krátkou dobu.
$content$