Life Point: Věřila jsem

Věřila jsem. Věřila jsem ve změnu. Věřila jsem v sebe. Věřila jsem jiným. Věřil jsem každému, kdo byl v mém světě déle než nějaký rok. Věřila jsem. Ano, přišla zklamání. Přišly hádky. Přišla nedorozumění. Přišly rozchody, konce. Přišlo to. Ale stále jsem věřila. Nezměnilo se to. Změnilo to tebe. Věřila jsem už jen v sebe…

Život nás někdy zavede na místa, která jsou na první pohled jednoduchá, pěkná a myslíme si, že na ně budeme mít jen hezké vzpomínky. A ty i mít budeme. Ale čas od času se v životě člověka objeví chvíle, které přijdou nečekaně. A právě ty bolí nejvíc. To jsou ty, které nás změní. To jsou ty, které nám obrátí život naruby, a najednou se sami sebe ptáme, jestli je to možné.

Je to možné

Život má smysl pro humor. Život má smysl i pro výzvy. A ty přímo miluje. Vždy, když člověk řekne, že nikdy, ukáže mu život přesný opak. Stejně to funguje se slovem navždy, no i s jinými slovy. Život to ví… Zvykl jsem si říkat, že přesně toto, co se děje, mě připravuje na něco, co jsem vždy chtěla. A je to pravda. Zatím to vždy dopadlo tak, že jsem se na základě nějaké nepříjemné situace dostala na místo, do okamžiku, o kterém jsem vždy snila.

Jednoho dne jsem řekla dost

Zažila jsem dost zklamání. Dost hněvu. Dost výčitek. Dost všeho. Dost neustálého hledání se a toulání se temným místem. Měla jsem toho zkrátka dost. Chtěla jsem být jiná Ale stále sama sebou. Měla jsem chaos. Totiž, věřila jsem víc jiným než sobě. A v tom byl ten problém. Odešli a já jsem neměla komu věřit.

Začala jsem postupně věřit sobě. Našla jsem si k sobě cestu. Víru v sebe. Naději v dobrý život. Můj život. Našla jsem si malé krůčky, které mě dovedly až sem. Našla jsem cestu, kterou jsem si zvolila jako tu správnou. Věřila jsem si, že to nějak zvládnu. Nepochybovala jsem. Tím nemyslím přehnanou sebedůvěru. Nemám přehnanou sebedůvěru. Ale už vím, že nezáleží na tom, co kdo jak pochopí. Záleží na tom, co říkám, jestli jsem upřímná a řeknu pravdu, a na tom, co cítím. Nedokážu ovlivnit reakci druhých. Dokážu změnit jen svou reakci. Dokážu ovlivnit své chování. A pokud si myslím, že je něco dobré, správné, tak to tak v mé realitě je. A nikdo mi do toho nemá co mluvit. Možná to zní drze, ale tak to není myšleno. 

Každý máme realitu. Svou realitu. Svůj svět. Je na nás, jaká ta realita je a bude. Je na nás, koho do té reality pustíme a koho necháme stát před bublinou. Máme ve vlastních rukou to, jak budeme něco vnímat. Svět není o tom, co se nám děje, ale o tom, jak na to reagujeme, jak se s tím dokážeme vypořádat My. Nikdo jiný. My.

Začala jsem věřit sobě

Začala jsem věřit svému úsudku.

Věřila jsem, že to dokážu.

Věřila jsem, že i když vůbec nemůžu, tak vstanu z postele.

Věřila jsem tomu, že i když večer usínám s tím, že nemám důvod druhý den vstát, ten důvod si najdu.

Věřila jsem, že je to jen období a aktuální stav.

Věřila jsem, že jsem svobodná a mohu cokoliv.

Věřila jsem, že si stále dokážu plnit své sny.

Věřila jsem, že když jsem to zvládla doteď, zvládnu i to, co mě ještě čeká.

Věřila jsem sobě, že to zvládnu.

Věřila jsem, že jsem silná a že dokážu projít těmi bouřemi.

Ano, někdy mě to položilo

Nikdo není věčně silný. Každý z nás na chvíli padne. Není to trvalý stav. Někdy ty útrapy zvládáme snadněji, jindy obtížněji. Ale zvládneme je. I já jsem mnohokrát pobrečela do polštáře, aby mě nikdo neslyšel. I já jsem uronila další slzy pro člověka, kterému na mně vůbec nezáleželo. I já jsem věnovala myšlenky lidem, kteří mě zklamali. Vzpomínala jsem a vracela se v hlavě na místa, kde jsem se cítila šťastná. Někteří se umí i připomenout na sociálních sítích. Po letech.

Ale čím víc čas plyne, tím jsem vůči tomu odolnější. Ti lidé už nemají takovou sílu, takový vliv. Už jsou jakousi zastávkou v mé hlavě, kde si vzpomenu, ale jdu dál. A v tom je to kouzlo. Člověk jde časem dál a už se nezastavuje na místech, která za to nestojí. Vzpomínám, ale kráčím životem dál. A čím víc jdu dál, tím víc vzpomínky blednou… Až zblednou úplně do ztracena.

Nikdy nezapomeňte věřit v sebe. Nikdy neříkejte, že ve vás někdo věří víc. Nikdy to nedopusťte. Žijte. Pro sebe. Věřte v sebe a ve své touhy. Žijte tak, jak chcete vy. Věřte ve své sny a nikdy nedovolte, aby někdo ovlivnil vaši víru – ve vás. Věřte si nejvíc, jak jste schopní.