Vánoční loterie nebo zábavní parky aneb Jak se slaví Vánoce na jihu Evropy

Japonci chodí na Štědrý den do KFC a ve Venezuele se jezdí na vánoční mši na kolečkových bruslích. Mohlo by se zdát, že tyto opravdu neobvyklé tradice musíme vyrazit hledat na druhý konec světa. I země zdánlivě nedaleké nás však mohou překvapit. Jaké vánoční zvyky mají v Itálii, Řecku, Španělsku a na Madeiře?

Natale v Itálii

„Každý region Itálie se pyšní specifickými vánočními zvyky. Stejně tak tradiční pokrm má každá oblast jiný, a tak se na štědrovečerním stole v Římě objevují špagety s ančovičkami, zatímco v Neapoli se podává treska na různé způsoby. Světově proslulý je sladký chléb Panettone s kandovaným ovocem, který pochází z Lombardie,” odhaluje italský rodák žijící na Zakynthosu.

„Italové milují vánoční trhy a betlémy a Vánoce slaví jako svátky světla. Zejména v Neapoli najdete spoustu řemeslných dílen, kde se betlémy vyřezávají. V Pesaro trhy a slavnosti zasvětili svíčkám a magickou vánoční atmosféru tak vykouzlí miliony plápolajících svíček, zatímco se zhasne veškeré umělé osvětlení. V Toskánku se staví několikametrové věže z větví, které se nahromadily při podzimním kácení podrostu. Ty se pak na Štědrý večer pálí a jejich světlo má ukázat cestu Ježíšovi. V hlavním městě Itálie Vánoce působí ještě slavnostněji díky papežově požehnání Urbi et orbi ze Svatopeterské baziliky 25. prosince. Oslavy Vánoc papež zahajuje již 8. prosince, kdy dojde pěšky ke kostelu Trinità dei Monti nad Španělskými schody, kam pokládá květiny k soše Madony.”

A kdo v Itálii nosí dětem dárky? I to se liší region od regionu. „Nejčastěji je to italský Santa, Babbo Natale. Známá je také čarodějnice Befana, která rozdává hodným dětem sladkosti a těm zlobivým uhlí. V některých oblastech, zejména pak ve Veroně, děti obdarovává svatá Lucie, patronka nevidomých. Podle pověsti se v roce 1200 ve Veroně šířila epidemie, která postihovala dětský zrak, a matky se s nemocnými dětmi vydávaly na pouť právě za svatou Lucií.”

Natal na Madeiře

„Madeiřané milují oslavy a v průběhu roku pořádají například festivaly cibule, třešní, tuňáka, knih, vína nebo rumu. Vánoce jsou pro ně vyvrcholením veškerých slavností za celý rok. Už během listopadu se v ulicích připravuje bohatá vánoční výzdoba, která se pak 1. prosince slavnostně rozsvítí. V tento den se scházejí rodiny a přátelé, aby se společně zúčastnily této události. Madeiřané slaví celý měsíc – chodí do zábavního parku, na večeře s rodinou, přáteli i kolegy a často se vzájemně překvapují tak, aby obdarovaný nevěděl, od koho dáreček dostal. V půlce prosince se pořádá nádherný vánoční koncert s orchestrem a pozvanými hudebníky v Casino da Madeira,” říká o Vánocích na Madeiře česká průvodkyně Daniela Borlová.

„Kolem 15. prosince začínají Missas do Parto – vánoční mše, které probíhají až do 23. prosince. Slavnostním zahájením Vánoc je Noite do Mercado, tzv. Noc trhů, kdy rodina společně vyrazí na trhy nakoupit ovoce a zeleninu. Při štědrovečerní večeři i na ještě důležitější oběd 25. prosince si rodiny a přátelé na stůl dají všechno, co mají rádi – často to jsou krevety a ryby. 24. prosince probíhá půlnoční mše Missa do Gala, která má nejblíže k divadelní hře o narození Ježíška.”

Christougienna v Řecku

„V Řecku Vánoce začínají už 15. listopadu, 40 dní před narozením Krista. V tomto období by se lidé měli postit a zříct se masa a mléčných výrobků. Nejčastěji se tedy konzumují ryby a mořské plody. Od 17. prosince až do Vánoc se půst zpřísní a vynechat by se měly i ryby, olej a víno. Půst je ukončen 25. prosince, kdy se pořádá slavnostní vánoční hostina, na které se obvykle podává pečený krocan. Každá oblast má ale svůj specifický pokrm. Například u nás na ostrově Zakynthos je to polévka avgolemono, což je silný hovězí nebo kuřecí vývar s rýží, vyšlehaným vajíčkem, citronem a pepřem,” začíná své vyprávění o řeckých vánočních zvycích Češka žijící právě na Zakynthosu.

„6. prosince se oslavuje svatý Mikuláš – Agios Nikolaos, patron námořníků. Celé Vánoce symbolizují propojenost Řeků s mořem. V tento den se zdobí dřevěné modely lodí světýlky. V minulosti tímto způsobem rodiny děkovaly svatému Mikuláši za to, že se jim otec-námořník vrátil domů navzdory nepříznivému zimnímu moři. V dnešní době už jsou běžné i vánoční stromečky, ale loďka by doma neměla chybět.

Od 24. prosince do 6. ledna v Řecku potkáte malé koledníky, kteří chodí od domu k domu. Pustit si je domů vám přinese štěstí. Za jejich zpěv (koleda = kalanda) dostanou cukroví nebo peníze. Pro Řeky je nejdůležitější přelom roku, kdy se peče sladká vasilopita s mincí uvnitř. Kdo z rodiny pak ve svém kousku objeví minci, bude mít štěstí po celý rok. V tento den se o podlahu rozbíjí granátové jablíčko. Pokud se zrníčka rozkutálejí, tak se i rodina rozuteče do světa. Dětem tradičně nosí dárky svatý Vasilis na Nový rok, i když v dnešní době se v mnoha rodinách rozdávají už 25. prosince.

Sváteční období zakončí tzv. Theofania 6. ledna, která připomíná Ježíšův křest v řece Jordán. V tento den se posvěcují vody a kněz po bohoslužbě hodí do moře, řeky nebo jezera kříž. O ten soupeří mladí muži testující svou zdatnost – kdo ho vyloví první, bude mít štěstí po celý rok,” uzavírá.

Navidad ve Španělsku

Španělské Vánoce popisuje Češka žijící na Mallorce takto: „Španělé si zakládají na bohaté, někdy až kýčovité, vánoční výzdobě. Kromě stromečku, který se strojí už v druhé polovině listopadu, má v každé domácnosti své místo betlém. Rodiny každoročně svůj betlém rozšiřují o nové figurky, které kupují na vánočních trzích. Každá oblast Španělska má betlém specifický. Valencie se pyšní betlémem o rozloze větší než 1600 m². V Alicante je největší Betlém na světě zapsaný v Guinessově knize rekordů s až 18metrovými postavičkami. Na Mallorce musí být v každém betlému ukrytá figurka mnicha a v Katalánsku pak v betlému nesmí chybět muž vykonávající velkou potřebu – ten totiž přináší štěstí. Do všech betlémů se Ježíšek pokládá až 24. prosince a postavičky Tří králů se každým dnem přibližují k jesličkám.”

A co opravdu neobvyklého Španělé o Vánocích dělají? „Zvykem, který vznikl už v první polovině 19. století, je vánoční loterie. Lístek stojí 20 EUR a lidé si ho vzájemně darují. Každý tak má několik losů. Už od 50. let se losování vysílá živě 22. prosince a výherní čísla zpívají děti. Hlavní cena je 4 miliony EUR.

Štědrovečerní večeře probíhá v kruhu rodiny a přátel doma nebo v restauracích. Každý region má jiný tradiční pokrm, ale na stole nikdy nechybí maso, mořské plody, ryby, uzeniny, sýry, zelenina a sladkosti. Uprostřed navíc stojí mísa s nevyloupanými ořechy. Na Silvestra o půlnoci by měl každý sníst 12 hroznů – s každým úderem zvonu 1 hrozen, což má přinést štěstí.”

Dárky si ve Španělsku dávají také, jen je nenosí Ježíšek, Santa ani jiná podobná postava. „Na Tři krále se v rodinách rozkrajuje Roscón de Reyes – věnec Tří králů. Uvnitř je obvykle zapečené kávové zrnko a nějaká figurka. Kdo ve svém kousku najde zrnko, měl by celý věnec zaplatit. Na Tři krále se také pořádají velké průvody, a právě Tři králové nosí dárky dětem. V noci z 5. na 6. ledna každý člen rodiny nechá u okna jednu botu, aby Tři králové poznali, kolik lidí v domě žije. Děti před spaním v domě připraví misku s vodou pro velbloudy a nugát a likér pro Tři krále. Dnes ale hodně dětí dostává dárky už 25. prosince, nebo dokonce v oba tyto dny.”