Neděle 14.07.2024
„Úplně eliminovat tuk z jídelníčku je hloupost,“ říká Zdravě živená Martina Baťhová
Fotografie: Se souhlasem Martiny Baťhové
INTERVIEW

„Úplně eliminovat tuk z jídelníčku je hloupost,“ říká Zdravě živená Martina Baťhová

Samu sebe popisuje jako holku z vesnice, která si váží maličkostí, skvělých příležitostí, a především pevného zdraví. Její pozitivní vztah k jídlu a vaření se projevil již v raném věku, proto se rozhodla své schopnosti ještě více prohloubit na střední hotelové škole, později si založila blog „Zdravě živená“ a začala publikovat své recepty na webech Proženy.cz a Forbes. Martina Baťhová je přesvědčená, že kvalitní jednoduché pokrmy jsou základní složkou zdravého životního stylu. Snaží se tedy své recepty nepřekombinovávat a připravit rychle, aby nemusela trávit hodiny v kuchyni, a hlavně zachovala v pokrmech důležité složky prospívající zdraví. Co ji k tomuto přesvědčení přivedlo? A mají střední hotelové školy šanci předat to, co by měly?

Láska k vaření se u tebe projevila v momentě, kdy jsi pomáhala s vařením své mamince. Vedla tě maminka od malička ke zdravému stravování?

Kdepak, u nás se vařilo “česky” – takže hotovky, od omáček po šunkofleky. Upřímně jsem jako dítě ovoce a zeleninu ráda neměla, takže jsem s chutí taková jídla přijímala. Hlavně to tehdy bylo normální. Žádný trend zdravého stravování mezi populaci aktivně nepronikal, stejně tak nějaká osvěta. Když ale začal pronikat, podporovala mě. Teď je ve společnosti všechno jinak, informace i obrovská škála zdravých potravin jsou dostupnější. A i u nás se karta obrátila a mamka zase ráda nasává zdravou inspiraci ode mě a někdy vařím já jí.

Tvé recepty jsou publikovány na webech Proženy.cz a Forbes. Jak ses dostala k těmto příležitostem?

Asi 9 let nazpět, když už jsem tvořila foodblog (tehdy vareniste.cz), mě oslovila redaktorka Kačka Harudová (Bičíková), zda bych chtěla být součástí projektu Měsíc s foodblogerem a odvařit v redakci pár svých receptů, které budou pravidelně po týdnu vycházet na webu. S velkým nadšením jsem nabídku přijala a strávila v redakci moc fajn den! Po nějaké době jsem byla oslovena pro dlouhodobou spolupráci a pro Proženy.cz (i když s pauzou) tvořím dodnes. A protože Kačka je člověk, který má odvařeno víc než kdejaký kuchař, umí krásný foodstyling, nacházet novou inspiraci a organizačně je také zdatná, není náhodou, že vede projekt Forbes Cooking, kam mě přizvala. A ač si to možná neuvědomuje, je i skvělý pozitivní motivátor, což mě vede ke snaze se stále zlepšovat.

Fotografie: Se souhlasem Martiny Baťhové

Na svém blogu popisuješ, že jsi připravovala rodině menu o několika chodech již v období svých středoškolských let. Jaké recepty jsi jim nejčastěji vařila?

Je to už 15 let nazpět, začala jsem chodit na hotelovku, kde se tehdy učila hlavně česká gastronomie. Protože “střední” byla i doba mé osobní proměny, od těchto jídel jsem hodně upouštěla a snažila jsem se spíš čerpat ze znalosti technik, které nám předal náš skvělý učitel. Česká jídla jsem se snažila upravovat do modernější podoby a odlehčit je, takže maso například neplavalo v rybníku omáčky po celém talíři. Nechala jsem vyniknout struktury ingrediencí, kombinovala je, snažila jsem se to udělat na talíři zajímavější, být k ingrediencím šetrnější a vymýšlela jsem vlastní recepty – tak vznikl i blog. Proto jsem nikdy nevařila to samé.

V čem pozoruješ svůj největší posun od dob svých studií?

Konečně jsem se usadila ve svých představách o tom, co je zdravé a co je za hranou. Během střední jsem zhubla asi 15 kilo. Překopala jsem svoje zvyky, ale hrozně dlouho trvalo, než jsem našla to, co mi vyhovuje. Někdy jsem zbytečně hloupě experimentovala, a tak jsem například úplně eliminovala tuk z jídelníčku. Hloupost, teď to vím, ale tenkrát nebyly moc dostupné informace, nebo byly zavádějící. Když se ženský časopis věnuje tématu ve smyslu “nejezte tuky a zbavíte se tuku”, co si z toho mladá dospívající holka může vzít? Každopádně jsem se toho o jídle naučila hodně nejen z hlediska zpracování, ale i výživového.

Některé střední hotelové školy nereflektují aktuální gastronomické trendy, proto může být pro studenty výuka nudná. Jak tomu bylo dříve?

Všechno je to o vlastní píli. Na pro někoho “nudné státní hotelovce” jsem se na chodbě míjela s takovou hvězdou, jako je Kamu – měla srovnatelné podmínky pro získání znalostí jako já a ostatní, a přitom jede takové bomby. Potřebu posunout se v tom dál má každý odlišnou. Nezáleží jen na přístupu učitele, ale i vlastním postoji. Z hodin gastronomie jsem vysosala co nejvíc a spoustu jsem se toho učila mimo školu – z food časopisů, kuchařek atd. Díky tomu můžu pyšně říct, že jsem ve vaření byla nejlepší ze třídy.

Nevím, jak to chodí na hotelovkách dneska, ale tuším, že hodně podobně – nejdřív je potřeba naučit se základní techniky, pak se můžete pustit do dalších levelů. Kde je vůle, tam je cesta.

Fotografie: Se souhlasem Martiny Baťhové

Vyhovoval ti tehdejší způsob výuky na střední hotelové škole?

Naprosto. Nebylo to jen o vaření, ale i o cestovním ruchu, marketingu, jazycích. Měli jsme možnost podívat se do světa, a stejně tak možnost absolvovat kurzy spjaté s gastronomií. Strašně ráda na to vzpomínám. 

Řekla bys, že ti dalo toto studium dobrý základ k tomu, čemu se nyní věnuješ?

Studium i potřeba změnit svůj životní styl. A taky první zrcadlovka, kterou jsem od táty dostala někdy ve 13 letech, protože sám rád fotí a zaregistroval, že baví focení i mě – tehdy jsem ale ještě jídlo nefotila.

Přemýšlela jsi někdy o pořádání svých vlastních kurzů vaření?

Ne, ale určitě by to byl zajímavý zážitek.

Jaký pokrm připravuješ nejčastěji?

Těžká otázka. V průměru obden vařím pro klienty, nevařím moc to stejné. Pro svoje kluky ale často připravuji pečené kuře se špagetami, protože to milují.

Fotografie: Se souhlasem Martiny Baťhové

Jakým receptům se naopak vyhýbáš?

Na mateřské jsou to recepty, které zaberou spoustu času anebo jsou zkrátka komplikovanější. Není na to prostor, protože jakýkoliv “čas jen pro sebe” trávím prací. Bohužel mi chybí si v klidu ozkoušet něco “náročnějšího”, ale věřím, že ten čas brzy zase přijde. A pokud bych měla uvést, co nevařím z vlastní vůle, jsou to vnitřnosti, ke kterým máme s manželem odpor oba. Stejně tak nevařím z vepřového masa.

Kdo je tvou největší inspirací?

Je to zmiňovaná Kačka Harudová, protože je to chodící encyklopedie receptů. Je talentovaná, esteticky jí to na talíři taky pěkně hraje, a k tomu všemu navíc je pokorná a laskavá.

Jaké suroviny u tebe doma nesmí nikdy chybět?

Obecně zelenina, protože jí sníme syrové i zpracované spoustu. Ovesné vločky a jogurt, protože ovesná kaše je můj ranní starter. K vaření pak olivový olej, protože ho využívám na studenou i teplou kuchyni. Bylinky a koření, protože ty vytvářejí charakter jídla.


Instagram | Web | Facebook

Napsat komentář