Mýty a fakta o sebelásce aneb Jak skutečně a efektivně na ni?
Sebeláska je teď velice časté téma. Také už jste o ní slyšeli? Pokud ano, pravděpodobně jste se jste dozvěděli, že se na ni 100% musíte zaměřit a tak dále. Ale možná se vám to protiví a možná máte pocit, že je to jen prázdné slovo. Co takhle se na to více zaměřit? Proč na sebelásku není dobré úplně zapomínat?
Definice sebelásky
Co je vlastně sebeláska? Její definice se dost různí. Jedna říká, že sebeláska je o přijetí sebe samého jako jednoho velkého celku a o tom, jaký máte vztah k sobě. To znamená přijetí své tělesné, mentální i duševní podstaty bytí, a to jak své světlé, tak i své temné stránky. Jiná definice o sebelásce mluví naopak jako o odpuštění sobě i druhým. Ale je možné, že vám celý koncept sebelásky přijde příliš sobecký a zvláštní. Proč bychom měli milovat sami sebe?
Možná se ale váš postoj změní ve chvíli, kdy změníme i slovíčko a namísto „sebeláska“, použijeme „sebepřijetí“. Jak to na vás působí teď? I sebepřijetí znamená přijetí sebe samých se vším všudy. S našimi klady i zápory, s našimi povahovými rysy, s tělesnými rysy – zkrátka se vším. Sebeláska je stav, kdy si nenadáváme sami sobě za to, jak jsme neskutečně neschopní a hloupí, když se nám něco nepodaří.
Sebeláska není sobectví
Možná už jste taky slyšeli názor, nebo ho dokonce zastáváte, že sebeláska je sobectví. Ale tak to vůbec není. Proč? Protože to, že si nastavíme a hýčkáme naše hranice, a to, že si věnujeme nějakou pozitivní a podporující myšlenku, rozhodně není akt sobectví.
Rozdílem mezi aktem sebelásky a aktem sobectví je, že sobectví znamená, že by naše činy narušovaly hranice druhého a ubližovaly druhým. Ale to, že věnujeme čas sami sobě, není sobectví. Naopak. Je to potřeba a základní princip psychohygieny. Každý potřebuje někde získat novou energii. Když budeme energii jen vydávat tím, že se budeme starat o druhé, najednou ji vydáme všechnu a už nebudeme mít z čeho brát. Aktem sebelásky se ale vrátíme sami k sobě a získáme to potřebné „nakopnutí“.
Sebeláska prakticky aneb jak tedy na ni
Aktem sebelásky může být jakákoliv činnost, kterou věnujeme sami sobě. Jen sobě. A může to být úplně cokoliv a hlavně – může to trvat jakkoliv dlouho. Je jedno, jestli to bude 10 minut, nebo hodina.
Je to zkrátka projevení úcty k nám, jako k jedinečné osobě. Ať už je to to, že si třeba koupíme květinu nebo nějakou drobnost, jdeme na procházku, protože cítíme, že to potřebujeme…
Jak možná už tušíte, projevit si sebelásku může být jednodušší, než se zdá. Jak na to?
- Zkuste projevit vděčnost – za nový den, za život, za slunce, za zdraví, za cokoliv. Vděčnost vás nabije pozitivní emocí.
- Usmějte se – prostě jen tak, nebo na někoho. Úsměv léčí, a i když se do něj donutíte, tak má svůj účinek. Okamžitě totiž ve vás rozjede léčebné procesy.
- Pochvalte se za samozřejmost – no ano, opět. Za cokoliv, co vás napadne a co už vám třeba přijde jako samozřejmost. Za ustlání postele, za ranní protažení, za úklid, zkrátka za cokoliv, co se vám povedlo.
- Dopřejte si – kupte si nějakou drobnost, nebo třeba květinu, udělejte si dobré kafe a vychutnejte si ho, zkrátka věnujte si chvilku pro sebe.
- Zatančete si – tohle je snad do jasné, no ne? Prostě si zatančete na písničku, kterou milujete. Jen tak. Jak vám to přijde.
- Vědomá očista – užijte si večerní očistu a myjte se vědomě. Hýčkejte se.
Sebeláska rozhodně není sobectví. Je to jakýkoliv akt pochvaly nebo hýčkání či pozitivní emoce, který provedete vůči sobě. Sebeláska je sebepřijetí. Se vším všudy. A je to ten nejdůležitější dobíječ energie. Tak kdy si tu chvilku pro sebe dopřejete vy?
